"Tentokrát padaly góly, hrálo se nahoru dolů," uvedl po výhře 6:5 nad Bostonem Frolík, kterému takový styl vyhovuje. Svou rychlostí parádně zapadá do týmu, pro nějž se bleskový přechod do útoku stal největší zbraní letošní sezony.
V minulém zápase jste nedali ani gól, teď jste jich nastříleli hned pět. Kde se vzala ta změna?
My si opakovali, že musíme pořád hrát svou hru. Tentokrát jsme trochu víc drželi puk, dvakrát jsme vedli o dva góly. Ale bohužel jsme je nechali vrátit se do zápasu. To by se nemělo stávat. Když jsme vedli, mohli jsme to uhrát líp, ale Boston nás vždycky přitlačil.
Bylo těžké sebrat síly před prodloužením, které z vašeho pohledu vůbec nemělo nastat?
Po třetí třetině jsme si řekli, že do toho musíme dát všechno, že je to jeden z rozhodujících zápasů. Jsme rádi, že to tak dopadlo.
Jak položit CháruBostonský kapitán Zdeno Chára měří dva metry a stejně daleko umí natáhnout svou dlouhou hokejku. Michael Frolík ho však dokázal přelstít tak, že na jeho přihrávku nedosáhl. V brejku dvou na jednoho v 16. minutě druhé třetiny si položil slovenského obránce na led, stáhl si puk k sobě a přihrál až poté. Jeho kolega Marcus Kruger se tak dostal sám před branku a nadvakrát dotáhl blafák. A Chára, muž považovaný za nejlepšího zadáka letošního play-off, jen bezmocně klouzal po ledě... |
Po čtvrtém zápase jste mohli v sérii prohrávat 1:3, místo toho je stav vyrovnaný. Spadl z vás ten balvan?
Těžko hodnotit, jestli jsme teď na tom líp. Ale tohle vítězství bylo hodně důležité, budeme hrát doma a můžeme převážit sérii na svou stranu.
Jak k tomu dojít? Jak bude vypadat sobotní utkání v Chicagu?
Musíme si odpočinout a vletět na ně hned v první třetině. Vytvořit na ně tlak, abychom je přinutili hrát naši hru a urvali jsme vítězství.
Hra Chicaga je založená na pohybu, jde o fyzicky náročný styl. A ve čtyřech finálových zápasech se třikrát prodlužovalo. Jste hodně vyšťavený?
Je to dost náročné. Nic jednoduchého, vezměte si, že celkově jsme už odehráli asi pět třetin navíc. Snažíme se na ledě nechat všechno. Naštěstí máme dva dny volna, v nich se dáme dohromady.
Finále Stanley Cupu je jistě náročné i psychicky...
Určitě. Každé střídání je strašně důležité, každá chyba může rozhodnout. Ale my se snažíme nemyslet dopředu, musíme se maximálně soustředit na ten daný zápas a dané střídání.
Umíte v tom humbuku vypnout od hokeje?
Je červen, já touhle dobou ještě nikdy nehrál, takže je to nezvyk. Je toho dost, ty dva dny volna pomůžou vyčistit si hlavu. Je potřeba zregenerovat a připravit se na další zápasy.
Jak si tu hlavu budete čistit?
Já moc toho nedělám, spíš zůstanu doma, pustím si televizi, zajdu na procházku. Nic velkého. Odpočinu si a budu zase připravený.
Přiletí vás do Chicaga podpořit bratr Martin (hokejista Litvínova)?
Uvidíme, jak dopadne ten pátý zápas. Kdybychom ho vyhráli a byli blízko triumfu, jsme domluvení, že přiletí. Zatím jsou tu rodiče, jsou nadšení a moc rádi, že jsme došli takhle daleko. Oni to play off prožívali i doma a o to víc tím žijí teď, když jsou tady. Jsem moc rád, že mě podporují a fandí nám, stejně jako všichni doma.
