Jaká byla vaše první sezona v zámoří, kterou jste povětšinou strávil v týmu Texasu v AHL?
Jako celek byla úspěšná. Splnil jsem si sen, zahrál jsem si v NHL. Měl jsem trochu výkyvy ve výkonech, ale byla to moje první sezona v zámoří v dospělém hokeji. Teď už se soustředím na příští ročník.
V NHL jste si na podzim zkusil šest zápasů. Zážitky z nich máte pořád v sobě?
Neřekl bych, že to mám pořád v hlavě. Ale takhle si to s každým rád připomenu. Bylo to i hezké zadostiučinění za práci a dvacet let v hokeji. Vyzkoušel jsem si šest zápasů, ale teď mám další cíl, a to dostat se do týmu, aby utkání bylo víc. Jasně že jsem si to užil, ale spíš jsem se snažil soustředit se na každé střídání.
Pohltila vás atmosféra NHL?
To jo. Je to úplně jiný svět, ani to nejde srovnávat s Evropou. Jsou to pocity, kvůli kterým hokej hraju. Jsem rád, že jsem si to splnil, ale pořád ještě nemám hotovo.
V šesti zápasech jste i jednou skóroval. Bude pro vás do budoucna výhoda, že už máte první trefu za sebou a nemusíte se bát případného čekání na ni?
Jo, je to fajn. Už vím, jaký je to pocit. Na ten moment nezapomenu, ale jsou to pro mě už vzpomínky. Koukám hlavně dopředu.
Útočník Matěj Blümel z Dallasu (vlevo) se raduje se spoluhráčem Nilsem Lundkvistem ze svého gólu.
Dallas došel v play off až do semifinále. Byla možnost, že byste po konci vašeho farmářského týmu naskočil znovu v NHL?
Když jsme vypadli na farmě, tak si osm kluků včetně mě zavolali do týmu jako Black Aces (hráči, kteří rozšíří soupisku pro případ zranění, pozn. red.). Šance na zahrání si byla sice malá, ale i tak jsem mohl být součástí dění. A osobně mě potěšilo, že mě klub vybral. Beru to jako signál, že se mnou počítají.
Váš Texas měl v AHL skvělou základní část, ale v play off skončil už ve čtvrtfinále. Čím to bylo?
Pořád jsme si říkali, že máme tým na to, abychom vyhráli celou ligu. Ale narazili jsme na Milwaukee, které mělo polovinu mužstva z Nashvillu, kde tehdy potřebovali nahradit hodně zraněných. Takže ti kluci hráli půl sezony v NHL a bylo to znát. Rozhodující zápas byl kdo s koho, a bohužel jsme vypadli. Čekal jsem, že Milwaukee pak získá titul, ale vypadlo hned v dalším kole.
Od útočníka se čekají kanadské body. Bral jste váš výsledek 44 (19+25) v 58 zápasech?
Ano, bodově to bylo slušné. Pořád mě brali za nováčka, i s tím jsem se musel sžít. Mám na čem stavět.
Zvykl jste si i na osobní život v zámoří?
Texas je hezký. V létě jsou tam obrovská vedra, tak je fajn, že jsem teď v Česku. Ale žije se tam pěkně, jsou tam krásná města, všechno je opravené nebo nové. Hokej tam lidé docela berou, i když se hodně chodí i na americký fotbal, baseball a basketbal. Na play off bylo v Dallasu vše vyprodané, ale i na nás chodil pořád skoro plný zimák s kapacitou šest a půl tisíce diváků.
Protože se vašemu týmu dařilo, přišel jste o šanci zahrát si na mistrovství světa. Byl jste přesto s vedením v kontaktu?
Bavili jsme se s Martinem Havlátem (generálním manažerem reprezentace, pozn. red.). Byla možnost, že kdyby Texas i Dallas vypadly v prvním kole, že bych mohl jet. Ale nebylo to pravděpodobné a nakonec se to ani nestalo. Hodně jsem mistrovství sledoval a trochu mě mrzelo, že jsem tam nemohl být. Ale měl jsem práci v klubu, tak to bylo dané.
Český hokejista Matěj Blümel se raduje z gólu proti Spojeným státům.
Předchozí světový šampionát vás vystřelil k angažmá v zámoří. Jel byste znovu, kdyby byla možnost?
Okamžitě. Kdyby mně někdo řekl, že mohu jet, tak neváhám ani chvíli.
Češi skončili na mistrovství osmí. Co jste na to říkal?
Na předchozím mistrovství, kdy jsme skončili třetí, jsme měli i kus štěstí. Všechno se sešlo. Teď to bylo obráceně, pořád byl někdo zraněný. Odpadli pak dva top hráči (Filip Chytil a Lukáš Sedlák, pozn. red.), to musí být znát. Prohrálo se ve čtvrtfinále, to není ostuda. Překážek bylo letos příliš.
Co čekáte od vaší druhé sezony v zámoří?
Rád bych se dostal víc do týmu Dallasu a odehrál víc zápasů. Ale je to jen na mně. V létě tomu chci dát úplné maximum a uvidíme, na co to bude stačit. Můj cíl se nemění – chci se dostat nastálo do NHL. Myslím si, že na to mám. Jen musím vylepšit různé detaily a ještě víc si zvyknout na zámořský hokej.
Jak máte poskládanou letní přípravu?
Trénuji u kluků ve Staca gymu v Budějovicích, jsme spolu už druhým rokem. Líbí se mi tu. Chodím dvakrát denně do posilovny, letos jsem k tomu přidal čtyřikrát v týdnu tréninky na ledě. Dávám tomu všechno. Odlétat plánuji na začátku září. Do té doby budu kombinovat Budějovice s Pardubicemi, kde jsem doma, a Prahou, kde mám development trenéra Radka Dudu.
Váš otec byl známý čárový rozhodčí a také se velmi podílel na vašem rozvoji. Jak se liší jeho přístup od aktuálních trenérů?
Táta sledoval všechny moje zápasy i tréninky. Snažil se mě rozvíjet, takže to byl také takový development trenér. Teď mě sleduje už spíš zpovzdálí. Pořád mi poradí, probíráme všechno. Ale už je to jiné než dřív.
Matěj Blümel (vlevo) s otcem Petrem, bývalým hokejovým rozhodčím
Narodil jste se v Táboře, ale brzy jste se přesunul s rodinou do Pardubic. Máte k jižním Čechám bližší vztah?
Mamka se narodila v Táboře, stejně jako já se sestrou. Máme na jihu rodinu, takže pro mě je to super. Když trénuji v Budějovicích, tak jsem u nich a je to pro mě lepší než dojíždět z Pardubic. Celý kraj mám rád. Když tam odjedu, tak cítím, že v něm mám klid na práci.
Kvůli brzkému přesunu do Pardubic ani nebylo ve hře, že byste s hokejem začínal v Táboře či v Budějovicích?
Ne. Pardubice byly jasná volba. Rodiče mě jako malého dovedli na zimák, i díky tátovi to bylo dané. Dělal jsem také jiné sporty, ale jsem rád, že jsem si vybral hokej.
Jezdili se na vás příbuzní dívat na zápasy do Budějovic?
Ano, je to kousek. Bylo fajn, že na mě koukali při extraligovém zápase. Horší to bylo, když jsme s Budějovicemi prohráli předloni ve čtvrtfinále play off. Osobně mi to vůbec nevyšlo, ale díky vypadnutí mě pak oslovil trenér reprezentace Kari Jalonen a teď jsem tam, kde jsem.
