„Je pravda, že jsme to nečekali, byl to pro nás šok,“ přiznává hráčův tatínek Martin Nečas starší. „Pokud jsme si vůbec nějakou změnu připouštěli, tak snad jedině až na úplném konci přestupového období,“ dodal k přestupu svého potomka dlouholetý šéf žďárského hokejového klubu.
Už jste si tedy zvykl na to, že váš syn obléká v NHL jiný dres?
Zvykl? Já jsem z toho od první minuty doslova nadšený. Colorado totiž podle mě hraje přesně ten hokej, který Martinovi vyhovuje.
Lepší varianta tedy podle vás neexistovala?
Jak říkám, já jsem maximálně spokojený. Jen se podívejte, jaký v Coloradu preferují hokej. A navíc hrát s Calem Makarem a Nathanem MacKinnonem, to je jednoduše fantazie.
Asi se ani nemusím ptát, jestli v noci sledujete zápasy v přímém přenosu? Nebo snad raději volíte spánek?
Jasně, že sleduju. To se musí.
O vás už tedy víme, že jste přestup slavil, ale co Martin? Jak on strávil informaci, že se bude stěhovat?
Jo, už je to v pohodě, ale to víte, úplně snadné to pro něj nebylo. Dokonce si i pobrečel. Ono není jednoduché, když vám někdo večer zavolá na hotel, že se ráno stěhujete jinam. Najednou musel opustit známé prostředí a kluky, se kterými trávil x hodin denně.
Musím se vyspat, hlásil zmožený Nečas. Lídra Colorada trejd mrzel: Je to na nic...![]() |
Takže zatímco váš syn brečel, vy jste doma ve Žďáru bouchal šampaňské?
(usmívá se) Přesně tak, protože já tam žádné zásadní vazby neměl. Jako jasně, když jsme tam nedávno za Martinem byli, domlouvali jsme se s tátama dalších kluků, že se uvidíme na konci února při Fathers Tripu (akce pro oslavu a utužování vztahů v rodině hráčů). K tomu už ale nedojde.
A už máte jasno, kdy se poletíte poprvé podívat na syna do Denveru, kde Colorado hraje?
Za pár týdnů. Vyrazíme s manželkou i dcerou, prozkoumáme další destinaci.
Povězte mi, co cítí otec, který se synem prošel celý jeho hokejový život od úplných začátků až po dobu, kdy se začal prosazovat mezi nejlepšími hráči na světě? Vybavíte si tu spoustu brzkých ranních vstávání a hodin strávených na stadionu?
Přesně tak. Na úplném začátku ani tak nejde o peníze, ale právě o čas, který se svým dítětem sdílíte. A je úplně jedno, o jaký sport jde, důležité je, že přizpůsobit se musí celá rodina. Bez toho to nejde. Společné dovolené se ruší, jezdí se totiž hlavně po turnajích.
Prošel váš vztah se synem nějakou výraznou změnou?
Já myslím, že ne, je pořád výborný. Možná dokonce čím dál lepší. A jsem taky moc rád, že pořád ví, odkud pochází. I pro letošní léto plánujeme ve Žďáru hokejový kemp pro malé kluky, přičemž Martin s nimi opravdu tráví celé hodiny na ledě. Máme z minulých let samé pozitivní ohlasy. Pro ty prcky je to obrovská motivace.
Pojďme se teď na chvilku věnovat žďárskému klubu, jehož jste šéfem. Jak se vám líbí poslední výsledky A-týmu ve druhé lize? Vyhrát v normální hrací době už nedokázal od Vánoc, tedy skoro dva měsíce...
Máte pravdu, proto jsme taky nespokojeni. Je to prostě taková daň za to, že jsme se jako sedmí protáhli do skupiny, kde jsou samé silné týmy. Už to není tak, že vyrazíte na led nějakého horšího mužstva, získáte tři body a vylepšíte si sebevědomí. To ale neznamená, že bychom se vzdávali, před play off rozhodně ještě chceme posbírat nějaké body.
Myslím, že motivace je jasná, pokud by se vám povedlo poskočit alespoň na šesté místo, čekal by vás v play off zřejmě Havlíčkův Brod. Je to tak?
Přesně. To by bylo super pro oba týmy i pro diváky. Žádné dlouhé cestování, zato by měl každý zápas pořádný náboj. Uděláme maximum pro to, aby to tak vyšlo.
V letošní sezoně patří do žďárského týmu také bývalý mistr světa a dlouholetý extraligový útočník Petr Koukal. Pořád trváte na tom, že to byl dobrý tah, když má na kontě jen zhruba polovinu dosavadních utkání?
Takhle to bylo domluvené. Měl hrát hlavně doma, protože má ještě spoustu práce s komentováním pro televizi. Ale abych vám odpověděl, podle našich představ to úplně není. Jelikož je skutečně hodně vytížený a druhá liga není soutěž, do které by člověk mohl naskočit jen tak, bez pravidelného tréninku. Nicméně pořád platí, že je Petr velká hokejová osobnost.