Tři čtvrtě sezony se Lukáši Sedlákovi vůbec nedařilo, nedával góly a nebodoval. Dokonce uvažoval, že opustí zámořský hokej. Pak se přestal trápit a na jaře přišel velký obrat.
Jihočeský hokejista týmu Lake Erie Monsters z Clevelandu, farmářský celek týmu Columbus Blue Jackets v NHL, tak mohl nakonec nedávno nad hlavu zvednout Calder Cup - pohár pro vítěze druhé nejvyšší soutěže po NHL.
„Titul je zatím mým největším hokejovým úspěchem,“ říká po nejlepší sezoně v zámoří hokejista, který se bude v létě snažit dostat se mezi světovou hokejovou špičku.
Úspěch jste už oslavili?
Hned na zimáku jsme měli po zápase party, kde se mnou byla i moje mamka s bráchou. Narychlo jsem je pozval a byl to pro ně zážitek a pro mamku i poděkování za to, jak mi celá léta pomáhala.
Tím to ale asi neskončilo, že?
Po třech dnech jsme slavili s fanoušky na náměstí, kam přišlo pár tisíc lidí, nebylo to nic obrovského. Ale nedávno basketbalisté Cleveland Cavaliers vyhráli NBA a vzali nás s sebou do jejich průvodu, kde snad bylo až osm set tisíc fanoušků. Také jsme se tam prošli s naším pohárem a to už byly trošku větší oslavy (směje se).
Jaké jste měl pocity, když jste zvedal nad hlavu pohár?
Každý se mě na to ptá, ale je hodně těžké popsat ty pocity. Sezona je dlouhá, odehrajete více než sedmdesát zápasů, každý den musíte na trénink a někdy se vám úplně nechce, ale pak přijde ta odměna. Nám se to navíc povedlo tak, že jsme vítězný gól dali dvě vteřiny před koncem prodloužení. Euforie byla obrovská.
Lukáš Sedlák (vlevo) z Columbusu bojuje o puk se Spencerem Machackem z Winnipegu.
Proč se podle vás týmu Monsters sezona tak vydařila?
Říká se to pořád a vypadá to jako klišé, ale my jsme měli letos opravdu výbornou partu. Nejlepší za ty tři roky, co jsem v týmu. Před sezonou k nám přišlo hodně nováčků a tým doplnilo několik veteránů z NHL, takže tým byl hodně dobře poskládaný. Po Vánocích, když se do toho mladí kluci dostali, tak nám hokej začal opravdu jít a někdy v březnu, kdy jsme vyhráli 24 zápasů z osmadvaceti, jsme už začali myslet na to, že bychom sezonu dotáhli daleko.
Přitom jste se sám trochu trápil.
Začátek byl trošku složitý, zase jsem začal ve čtvrté lajně jako v předešlých sezonách. Ale potom jsem si hodně věřil. Akorát jsem nemohl pořádně bodovat.
Proč?
Dokonce to bylo tak daleko, že jsem plánoval návrat domů, anebo do Evropy. Vždyť jsem měl asi někdy v dubnu jen čtyři body. Byl jsem nervózní, ale pak jsem si řekl, že to hodím za hlavu, a začal jsem hrát uvolněněji. Začalo mi to tam padat, z pěti zápasů jsem uhrál sedm bodů, pak se mi výborně povedlo play-off a nakonec to vyústilo novou roční smlouvou.
I s play-off jste za 71 utkání nasbíral 34 bodů. To jsou zatím vaše nejlepší čísla v AHL.
I manažeři mi říkali, že díky tomu mám velkou šanci na NHL.
Byla by pro vás výzva k působení třeba i ve čtvrté formaci Columbusu?
Pro mě ano. Vyloženě nejsem typ hráče pro první dvě lajny v NHL, na to jsou tam jiní. Ale ta třetí i čtvrtá by mi mohla sedět.
Za Blue Jackets hrál i Václav Prospal, také budějovický odchovanec. Už jste se potkali?
Ano, na přípravném kempu. Ale viděl jsem se i s Radkem Martínkem, který tam také chvíli hrával. S Vencou jsme se potkávali i tady v Budějovicích ve fitku, kde jsme toho také hodně probrali.
CALDER CUP. Lukáš Sedlák slavil vítězství v AHL.
Teď vás čeká příprava na další sezonu plná tréninků. Jak vypadají ty vaše?
Každý tým má kondičního trenéra a konkrétně my máme ve svých telefonech aplikaci, kde nám kouč zadává tréninkový plán na každý den. A je čistě na nás, jestli to budeme plnit, jestli si budeme třeba cvičit podle svého, nebo jestli si dané tréninky sami doplníme. Důležité je přijet na kemp připravený.
Stačíte mezi zápasy a trénováním z Ameriky sledovat i zápasy budějovického Motoru?
Sleduju to dost. Na onlajnech se snažím koukat na téměř každý zápas, pokud je čas. Jinak se také dívám na stránky klubu a pročítám si, co je nového.
