Beach, jedenáctka draftu 2008 a tehdy dvacetiletý člen širšího kádru Chicaga, čelil obtěžování ze strany videokouče Brada Aldriche, který měl hráči posílat zprávy s nevhodným obsahem, masturbovat před ním a vyhrožovat mu fyzickým napadením, psychickým nátlakem i finanční likvidací.
Informace o jeho nevhodném chování se dostala až k členům nejvyššího vedení Blackhawks, ti se ale rozhodli situaci neřešit a soustředit se výhradně na tažení za Stanley Cupem.
„Je zřejmé, že poté, co byli informováni o údajném sexuálním obtěžování a nevhodném chování, tři týdny nic nepodnikli,“ uvedl hlavní vyšetřovatel a bývalý federální žalobce Reid Schar.
Chicago v reakci na nové informace odvolalo generálního manažera a prezidenta hokejových operací Stana Bowmana.
Věděli to, ale neudělali nic. Kauza sexuálního obtěžování stála místo syna legendy |
„Udělali krok správným směrem. Přišlo to příliš pozdě, ale jsem rád, že přijali odpovědnost a podnikli nezbytná opatření,“ řekl Beach v emotivním rozhovoru s novinářem Rickem Westheadem.
O čem dalším Beach mluvil?
O rozhodnutí odhalit svou identitu: „Je to pro mě velký krok. Držel jsem to v sobě hodně dlouho, ničilo mě to. Pořád se zotavuji, zpracovávám všechny události a peru se s tím. Ale chtěl jsem veřejně vystoupit. Vždycky jsem byl bojovník. Vím, že lidí s podobnou zkušeností jsou spousty. Chci jim vzkázat, že nejsou sami. Jen je třeba o takových věcech mluvit.“
O průběhu vyšetřování: „Bylo šílené si znovu vybavit všechny ty strašné vzpomínky a vyprávět svůj příběh právníkům a vyšetřovatelům pořád dokola. Nejtěžší věc, co jsem kdy podstoupil, ale zároveň důležitá součást mého návratu do normálního života.“
Vyjádření organizace Chicago Blackhawks„Nejprve bychom rádi vyzdvihli Kyleovu odvahu. Jako organizace chceme znovu vyjádřit upřímnou omluvu za to, čím si musel projít, za naše pochybení a nedostatečně rychlou reakci v době, kdy tuto záležitost ohlásil. Pro jednání tehdejších představitelů Blackhawks nelze hledat omluvu. Žádné utkání play off nebo šampionát není důležitější než ochrana hráčů a zaměstnanců před takovým chováním. Podnikli jsme řadu změn a najmuli nové vedení, které je zavázáno nejen k dosažení sportovních úspěchů, ale také k dodržování etických a profesionálních standardů.“ |
O Bradu Aldrichovi: „Vůbec ho to nepoznamenalo. Choval se, jako by se nic nestalo. Když jsem ho viděl, jak zvedá Stanley Cup nad hlavu a slaví s ostatními, připadal jsem si neviditelný. Jako bych nebyl důležitý. Jako bych neměl pravdu a on ano. James Gary (mentální kouč Blackhawks) mi tehdy navíc řekl, že jsem se do té situace dostal vlastní vinou a můžu si za to sám.“
O postoji NHL: „Asi před třemi nebo čtyřmi měsíci vyšetřování popřeli. Nechtěli s tím mít absolutně nic společného. Zklamali nejen mě, ale také ostatní. Záleží jim jen na vlastní pověsti. O ty, kteří dělají NHL výjimečnou, se vůbec nezajímají. To samé platí i pro hráčskou asociaci NHLPA. Její předseda Don Fehr hlásá, že chce chránit hráče, ale ke mně se otočil zády. Měl by tu pro nás být, ať se děje cokoliv.“
A statement from the NHLPA Executive Director Don Fehr. https://t.co/ZU8QsQGM01
O tehdejším trenérovi Chicaga Joelu Quennevilleovi: „Prý řekl, že play off a snaha vyhrát Stanley Cup jsou důležitější než sexuální obtěžování. Jako lidská bytost tomu nemůžu uvěřit ani to akceptovat. Měl několik schůzek s Jamesem Garym, se kterým jsem o tom mluvil. Moc dobře věděl, o co šlo. Nemůže to popřít.“
O reakcích spoluhráčů: „Informace se šířila rychle, podle mě to věděla celá kabina. Všichni o tom mluvili. V kabině, na ledě, po celé aréně. Potvrdili to i dva bývalí spoluhráči - Nick Boynton a Brent Sopel. Od té doby jsem s nimi nemluvil, neznám je, nemám na ně telefonní číslo, ale dlužím jim obrovský dík za to, že mou verzi potvrdili.“
O svém současném angažmá v německém Erfurtu: „Je to malý klub, hrajeme třetí nejvyšší soutěž. Starají se o nás, máme tu skvělé, až rodinné zázemí. Vedení pro nás dělá maximum, snaží se nám vyjít vstříc. Cítím se tu v bezpečí, což pro mě znamená opravdu hodně.“
O možných důsledcích veřejného vystoupení: „Doufám, že jde o začátek cesty ke změně. Chci se postarat o to, aby se něco podobného nikomu dalšímu nestalo. A nejde jen o hokej, ale o všechny sporty nebo jakékoliv jiné pracovní prostředí. Chci pomáhat ostatním a přispět k vytvoření systému, který udělá ze světa sportu bezpečnější místo pro všechny.“
O budoucnosti: „Stále jsem teprve na začátku. Špatné vzpomínky jsem potlačil, abych mohl následovat své sny. Ale až teď cítím, že jdu správným směrem. Dělal jsem hlouposti, hledal pomoc a oporu v alkoholu nebo v drogách. Teď cítím obrovskou úlevu, konečně se mohu naplno uzdravit a dát se do pořádku. Chtěl bych poděkovat svým přátelům, rodině a přítelkyni Biance, která tu pro mě byla každý den.“
