Dokonce se občas od srdce zasmál. „A vyřiďte Jágrovi, že mu přeji moc štěstí. A třeba další stovku gólů. Cokoli,“ vzkázal na závěr.
Jste smutný, že už nejste první?
Ale vůbec ne! Rekordy jsou přece od toho, aby se překonávaly. Jágr je vynikající hokejista. Hraje v NHL dlouho a celou dobu si drží vysokou úroveň. Pokud jde o mě, nemám s tím vůbec problém.
Takže nelitujete, že jste přišel o výsadu nejlepšího Evropana?
Ne. Je skvělé, co se Jágrovi povedlo.
Obránce Numminen vás nedávno připravil o prvenství v počtu zápasů. Není toho na vás až příliš?
Kdepak. Spíš se vrací spousta vzpomínek. Nutí mě to si chvilku sednout a ohlédnout se.
Co Jágrovi kromě talentu nejvíc pomohlo, že se dostal tak vysoko?
Schopnost předvádět každý rok hokej skvělé úrovně. A připisovat si na tabuli další čísla. To je strašně důležité.
Jinými slovy, byla to vyrovnanost jeho výkonů?
Přesně. Ovšem k tomu patří další věci. Záleží, jak se staráte o svoje tělo, zda se vám vyhýbají zranění, jak přes léto trénujete. Také kolem sebe potřebujete mít kvalitní spoluhráče, dostat se do dobrého týmu.
Každý jste zažili vrchol v trochu jiné době. Je přesto Jágr v něčem srovnatelný s vámi?
Kromě toho, že dal tolik gólů? To se dá říct těžko. Byla to rozdílná éra.
Pokuste se aspoň o něco.
Měl jsem jinou roli. Byl jsem trochu víc koncový hráč. V Edmontonu jsem nastupoval s Gretzkým a mým úkolem bylo hlavně střílet góly. Jágr hraje jiným způsobem. Je všestrannější, víc tvoří hru, častěji přihrává. Je zážitek ho sledovat.
Co může ještě dokázat? Kdo ví?
Záleží, jak dlouho ještě bude hrát, jestli mu vydrží zdraví. A jak si povede jeho tým. Jágr zatím nepolevil ze svého tempa.
Kdy měl nejlepší období?
Zeptejte se jeho. Ale asi když hrál za Pittsburgh a s Lemieuxem získal Stanley Cup. Sám vím, že tomuhle vítězství se nic nevyrovná. Osobní úspěchy jsou krásné. Ale nic nepřebije pocit, když vyhrajete pohár.
Rýsuje se nablízku hráč, který by ho jednou mohl překonat?
Nikoho nevidím. Selänne je gól od dosažení pětistovky. Ale po něm je velká mezera. Musíme si počkat.
Co někdo z mladých?
Třeba Ovečkin je skvělý střelec. Ale teď je moc brzy něco předvídat. Jeho kariéra teprve začíná.
Znáte se s Jaromírem osobně?
Jasně! Potkali jsme se zrovna nedávno. Na rozlučce Otakara Janeckého.
Slavná útočná esa z Evropy Praha – Každý zanechal v hokejové NHL výrazný otisk. Každý trochu jinak. Spojoval je evropský původ. Byli nebo jsou supertřídou mezi útočníky. Někteří byli pro Jágra vzorem. Se všemi ho srovnávali. Stan Mikita. Rodák z dnes již neexistující slovenské vísky Sokolče na Liptově se původně jmenoval Stanislav Gvoth. Od osmi let vyrůstal v Kanadě, kam ho v prosinci 1948 odvezli příbuzní. S Bobbym Hullem tvořil v 60. letech minulého století údernou pěst týmu Chicago Blackhawks. NHL hrál 22 let a celou dobu zůstal klubu věrný. V roce 1961 získal Stanley Cup, dvakrát dostal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče, čtyřikrát vyhrál produktivitu. Dvakrát ho vyhlásili nejslušnějším hráčem. Jako jeden z prvních začal používat hokejku se zahnutou čepelí. Peter Šťastný. Z někdejšího Československa emigroval coby dvojnásobný mistr světa v létě 1980. Působil v Quebecu, New Jersey, St. Louis. Byl vyhlášen nejlepším nováčkem ročníku 1980–81, jeho rekord v počtu 70 asistencí v první sezoně zůstal dodnes nepřekonán. Jari Kurri. S 1398 body se drží na 18. místě historické tabulky. Rodák z Helsinek zářil v 80. letech v dresu Edmontonu. Pětkrát s ním získal Stanley Cup, v roce 1985 dostal cenu pro nejslušnějšího hráče NHL. Vytvořil úžasný útočný tandem s Gretzkým, ale skvěle si vedl i po jeho odchodu. Sezonu 1990–91 strávil v Itálii, poté se v Los Angeles znovu shledal s Gretzkým, hrál také za New York Rangers, Anaheim a Colorado. Pavel Bure. Teemu Selänne.
Nikdy nedal za sezonu přes 50 gólů a nedostal se na stovku bodů. Nezískal ani žádnou individuální cenu. Ale udržuje si nesmírnou vyrovnanost výkonů. Vážnější zranění se mu dosud spíš vyhýbala. Je tažným koněm mužstva a často i zabijákem v prodloužení. Počtem 16 gólů v nastaveném čase drží rekord NHL. |