Do zkrácené sezony vletěl Lankinen stylově. Ač zelenáč, ze šesti startů v lednu pomohl Chicagu pětkrát k bodům a třikrát k vítězství. Blýskl se skvělými čísly.
V zámoří zaujal podobně jako washingtonský Vítek Vaněček, kterého liga vyhlásila nováčkem měsíce. A vysoký standard si Lankinen drží i v únoru, třebaže ve statistikách si mírně pohoršil.
Donedávna neznámý Fin má zásadní podíl na tom, že se slavné a před sezonou spíše odepisované Chicago - za které pálí například Dominik Kubalík - pohybuje na postupových pozicích.
Tradičnímu klubu s indiánem na hrudi dodal v úvodu sezony klid. O Lankinenovi se dokonce začíná mluvit jako o možném kandidátovi na Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka sezony.
„Při chytání působí, že má situaci pod kontrolou. Kryje dorážky,“ všiml si trenér Blackhawks Jeremy Colliton v rozhovoru pro NHL.com. „Musí na sobě dál pracovat, ale zatím nám velmi pomáhá.“
„Tým se čas od času dostane pod tlak, nabídne soupeři šanci. V tu chvíli je důležité, aby gólman uměl hru zastavit, získat vhazování a umožnit spoluhráčům se uklidnit. To Kevin dělá,“ chválí Lankinena trenér.
Mistr světa začal v týmu jako trojka
V mezinárodním měřítku na sebe talentovaný Fin výrazně upozornil už před dvěma lety. Ne však za oceánem, ale na světovém šampionátu.
Na květen 2019 má Lankinen báječné vzpomínky. V Bratislavě a v Košicích zářil - v semifinále tehdy vynuloval Rusy, v souboji o zlato deptal Kanaďany. I tak ale jeho slova po finále, že by chtěl prorazit do NHL, zněla troufale.
Ano, byla sebevědomá a pochopitelná... ale i odvážná.
Šampion, jenž nechytal ani na farmě. Teď do NHL, smál se Lankinen |
Vždyť tehdy 24letý mladík se v sezoně pohyboval na pomezí Rockfordu (farmy Chicaga) v AHL a ještě nižší ECHL. A že by na sebe upoutal nějakou zvláštní pozornost? To se říct úplně nedalo.
Ani draftem do NHL nikdy neprošel.
Divoká situace v brankovišti Chicaga však Lankinenovi vynesla příležitost, které se finský mladík skvěle chopil.
Klub minulý rok postupně opustili Robin Lehner a dvojnásobný vítěz ligy Corey Crawford. Zvučná náhrada nepřišla, a tak Blackhawks do letošní sezony vstupovali bez jasné jedničky a s velkým otazníkem.
Původně měli o post prvního muže branky soupeřit Collin Delia a Malcolm Subban, Lankinen byl až tím třetím vzadu.
Jeho chvíle však přišla brzy.
Po třech porážkách ukázali trenéři právě na finského nováčka a postavili ho do čtvrtého zápasu proti Floridě. V ligové premiéře pomohl Lankinen týmu k bodu za prohru v prodloužení.
V dalším utkání proti Detroitu už ale zaznamenal vítězství a od té doby píše novou, radostnou kapitolu své hokejové kariéry.
„Jako brankář chcete hrát, co nejvíc to jen jde. Stále postupuju den po dni, jsem tady, abych se dostal do branky,“ popisoval Lankinen minulý čtvrtek, když proti Detroitu vychytal svou první nulu v lize.
„A kdykoliv přijde šance, dělám maximum. I v tréninku. Jsem rád, že se zlepšuju,“ usmíval se.
Dosud mladý Fin vyhrál sedm zápasů ze třinácti a další tři dovedl aspoň do prodloužení. Bude se mu v Chicagu dařit i nadále?