Což o to, oba ve vyřazovací fázi figurovaly i loni, ale moc dlouho v ní nepobyly.
Winnipeg do ní mířil jako druhý tým Západu, jenže hned v prvním kole narazil na silné Colorado, proti němuž defenzivně vybouchl a vypadl po pěti zápasech.
Washington proklouzl mezi nejlepší osmičku ve Východní konferenci na poslední chvíli, proti Rangers poté ani jednou neuspěl.
„Minulý rok nám trvalo 82 zápasů, než jsme si zajistili postup. Posledních dvacet z nich už pro nás bylo jako play off,“ vzpomínal Alexandr Ovečkin.
Ovečkinův konec v NHL? Za rok návrat do Ruska. Když nevyjde rekord, nevadí, říká |
Teď zažívá úplně jinou sezonu. Ačkoliv do konce základní části zbývají ještě tři týdny, stresovat už se nemusí. Navíc díky bodovému polštáři v rámci divize má Washington ke všemu také jistotu, že boje o Stanley Cup začne před vlastními fanoušky.
„Naším cílem bylo dostat se do play off. Každý zápas, především na konci sezony, je extrémně těžký, jelikož se všichni snaží o body. Proto bylo důležité je sbírat hned od začátku, abyste se v závěru ročníku mohli cítit pohodlně,“ popsal ruský střelec.
Radost hokejistů Washingtonu po trefě Alexandra Ovečkina.
Capitals se daří, přestože si příliš nepomáhají přesilovkami. V nich patří do ligového průměru a v následujících zápasech je budou muset vylepšit, pokud chtějí pomýšlet na zásadnější úspěch. V play off totiž velice často rozhodují právě speciální týmy.
I tak ale dávají v přepočtu na utkání nejvíce gólů v lize, ke špičce se řadí i defenzivně. Povedla se letní akvizice Logana Thompsona, který do té doby spíše jen soupeřil o post jedničky ve Vegas.
Washington se trefil také do velkého risku, jaký představoval Pierre-Luc Dubois. Dlouho se mu nedařilo, ve 26 letech působil kanadský útočník nespokojeně už ve třetím týmu v NHL. Přesto se za něj Capitals rozhodli vysypat balík do Los Angeles a teď nelitují.
Miláček Ameriky, či Putinova loutka? Až čas odhalí Ovečkinův vztah k Západu |
„Máme velmi široký kádr, ve všech čtyřech formacích skvělé hráče, také naši dva brankáři chytají úžasně. Proto se nám daří držet konzistentní výkony po celou sezonu. Každý hráč nám totiž dokáže vyhrát zápas,“ hledal hlavní sílu týmu útočník Andrew Mangiapane.
Svou strukturou Capitals lehce připomínají i druhého známého postupujícího. Oba celky mají jednu výraznou hvězdu. Washington produktivního Ovečkina, Winnipeg zase dost pravděpodobně nejlepšího brankáře současnosti Connora Hellebuycka.
Ale dál spoustu nedoceněných pracantů, kteří stojí spíše v pozadí. Ovšem dohromady tvoří parádní celek.
Ani první místo v lize nestačí. Proč nechtějí hráči nastupovat za nejlepší tým NHL |
No dobře, Winnipeg přeci jen má pár hráčů v popředí bodování. Takový Kyle Connor nebo Mark Scheifele aspirují i na nominace Spojených států, respektive Kanady na příští olympijské hry v Itálii, ale určitě nevzbuzují takový mediální zájem jako přední postavy jiných kanadských týmů.
I v tom může tkvět síla týmu. Nikdo s ním moc nepočítá, tlak na sebe žádný velký nemá, přitom si v poklidu sbírá jednu výhru za druhou.
Třeba jako v noci z úterka na středu, kdy 3:2 v prodloužení zdolal právě Washington a vyšvihl se zpět na první místo ligové tabulky.
„Byla to bitva těžkých vah. Přestože jsme jeden tým ze Západu a druhý z Východu, připadalo mi, jako bychom spolu hráli letos už osmkrát. Oba jsme dali jasně najevo, že právě my chceme být tím číslem jedna v soutěži,“ pravil kouč Winnipegu Scott Arniel.
Hokejisté Winnipegu slaví gól do sítě Washingtonu.
Také u něj platí, že ho moc lidí nezná.
Na lavičce Jets stojí jako hlavní trenér teprve první sezonu, ale vede si perfektně.
Na zajištění postupu mu s jeho svěřenci stačilo jen 72 zápasů, nejméně v historii organizace. Vůbec poprvé se Winnipegu povedlo, že právě on jako první tým v konferenci zamířil do play off.
První dílčí cíl si tak může odškrtnout. To samé platí i o Washingtonu.
Vypadá to, že právě tyto dva týmy se v závěru poperou o Prezidentskou trofej za vítěze základní části. Pro oba by to byl jistě hezký úspěch. Ale určitě ne ten, na který cílí.
Tím je bezpochyby Stanley Cup. Jenže oba poháry v jedné sezoně naposledy uzmulo v roce 2013 Chicago. Od té doby se zdá být ocenění za zdařilou dlouhodobou fázi sezony prokleté.
