A nesmírně šikovný americký forvard, Hudlerovi svým stylem trochu podobný, ve chvále českého mazáka pokračoval: „S pukem zachází opravdu, opravdu chytře. Někdy nechám čepel na ledě a ani nevím, že ke mně kotouč letí. Pak najednou koukám, že ho mám na holi a před sebou odkrytou branku.“
Hudler už coby teenager ve Vsetíně na sebe rád bral odpovědnost. Později připustil, že by se jednou rád stal kapitánem národního mužstva.
Hudlerovy osobní rekordy v NHLNejvíc gólů dal v ročníku 2011/12 za Detroit - 25. Teď jich má 24. |
„Správný drzoun, grázlík, není poseroutka,“ popisoval jej agent Jaromír Henyš v září 2000, kdy Hudlerovi bylo šestnáct. „Vůdčí osobnost, nerad prohrává, nemá strach něco v kabině vytknout pětadvacetiletému chlapovi.“
Scouti z NHL obdivovali jeho přehled. Troufalost. Pohotovost. Předvídavost. Originalitu. Na juniorských turnajích mu přišli přezdívku „malý Gretzky“.
Teď Hudler (31) v Calgary září pod vlastním jménem. Ve středeční partii s Anaheimem si vyrovnal osobní rekord v počtu bodů za sezonu: 24+33=57. Na jeho vylepšení mu zbývá ještě 15 utkání. Za minulý týden (4+4 ve 4 startech) ho NHL vyhlásila první hvězdou soutěže.
Flames i díky němu dál závodí s favority o místenku do Stanley Cupu a nyní za sebou drží obávané Los Angeles i San Jose.
Ve Vsetíně začínal s Dopitou, v reprezentaci se potkal s Reichlem, v Detroitu se učil od Lidströma, Yzermana, Hulla nebo Cheliose. Nyní je ve městě pod Skalistými horami sám patronem nadějí Gaudreaua, Monahana či Colborna.
„Výrazně se zasloužil o rozvoj našich kluků,“ řekl kouč Bob Hartley calgarským reportérům. „V poslední době se mu dostává uznání za jeho počínání na ledě. My ale už delší dobu pozorujeme, jak našemu klubu pomáhá v zákulisí. Dělá hráče kolem sebe lepšími. Je to skvělý, neuvěřitelný hokejista. Pravděpodobně jeden z nejchytřejších, které jsem trénoval.“
A to Hartley ze střídačky dirigoval třeba Sakika, Forsberga, Bourquea, Kovalčuka nebo Hossu.
Bodování Čechů v NHL
1. Voráček (Philadelphia) 68/67 (20+47)
|
Hudler se s novináři nevybavuje často. Ovšem když se tak stane, obvykle je baví vtipnými hláškami. „Na téhle lajně (s Monahanem a Gaudreauem) se mi líbí, že na ně můžu řvát každé střídání. To se mi ještě nestalo. Je to fajn. Tím spíš, že mi neodsekávají,“ řekl se šibalským výrazem ve tváři začátkem týdne.
Vzhledem ke zkušenostem posbíraným v Severní Americe i v Rusku už dokáže rozlišit, kdy je čas na šprýmy a kdy je potřeba soustředit se na pracovní povinnosti.
Není náhodou, že aktuální šňůru pěti mačů, v nichž posbíral devět bodů, roztáhl v klíčovém období boje o účast v play-off. Nedávno rozhodl v prodloužení ve Philadelphii, stal se první hvězdou bitvy v Bostonu (1+1) a dvakrát skóroval v Detroitu, kde ho kdysi cepoval přísný kouč Babcock. Pod ním poznal atmosféru dvou finále Stanley Cupu, v červnu 2008 dosáhl až na stříbrný pohár.
„Musíme ze sebe dostat to nejlepší. Záleží na každém utkání,“ citoval jej Calgary Sun. „Sotva skončí to naše, hned běžíme k televizím a telefonům a koukáme, jaké jsou další výsledky. Samozřejmě se soustředíme hlavně na sebe, ale teď jsou pro nás důležité i další zápasy.“
V kariéře zblízka sledoval spoustu velkých hokejových vůdců. Postupně se sám jedním takovým stává.
