Z Chicaga se vrátil s prodlouženou a vylepšenou smlouvou a už přes měsíc trénuje na druhý rok v zámoří. „Neměl jsem co dělat, tak jsem začal dřív. Ono to neuškodí,“ říká obránce, který se do světa vydal loni z Chomutova. „Sice tam nebyly velké budovy a nemohl jsem si tam dát tak dobré sushi, ale Chomutov jsem měl rád,“ usměje se.
Nabídce z Chicaga nenápadný blonďák nemohl odolat.
„Když jsem podepisoval smlouvu, viděl jsem soupisku a věděl, že by tam mohlo být místo, které se dá vybojovat,“ líčí účastník loňského světového šampionátu.
A Ruttovi plán vyšel dokonale.
Rodák z Písku byl jedním z hrstky českých beků, kterých v NHL poslední roky ubývá. Zatímco ještě před pěti lety jich bylo 16, v uplynulém ročníku jich nastoupilo pouze šest. A objev Chicaga byl z nich s 20 body (6+14) nejproduktivnější.
„Podařil se mi začátek, kdy jsem měl i trošku štěstí na střely a nějaké odrazy,“ prohodí Rutta. „Pomohlo mi to, upozornil jsem na sebe trenéry i manažery a dostal jsem důvěru.“
Přitom rozkoukávání v téměř třímilionovém městě nebylo tak snadné jako na ledě.
„První týden jsem si šel koupit oblek, ale při placení mi nefungovala karta z Evropy a zůstal jsem viset na pokladně,“ líčí pobaveně. Přispěchat s hotovostí musel až jeho krajan a spoluhráč Michal Kempný. „Poprosil jsem ho, jestli si nechce udělat za mnou procházku. Takové věci vás zaskočí, ale Michal a Rišo Páník mi se vším pomáhali,“ děkuje na dálku.
Zatímco slovenský forvard i český bek se v Chicagu vytráceli ze sestavy a nakonec je Blackhawks vyměnili (což Kempnému, který s Washingtonem slavil Stanley Cup, rozhodně nevadilo), Rutta si vybudoval stabilní pozici. „Přitom hraju pořád stejně,“ usměje se. „Jen kvůli menšímu hřišti jsem vybíral rychlejší a jednodušší rozhodnutí.“
Čeští obránci v základní části uplynulé této sezony NHLStatistiky Jan Rutta (27 let), Chicago Michal Kempný (27), Chicago, Washington Radko Gudas (27), Philadelphia Roman Polák (32), Toronto Jakub Jeřábek (27), Montreal, Washington Andrej Šustr (27), Tampa |
Ani český novic nezabránil trápení Blackhawks, kterým po deseti letech unikl postup do play off. „Zranil se nám Corey Crawford, který měl neuvěřitelně rozběhlou sezonu a byl to kandidát na Vezina Trophy. Zranění jedničky poznamená každý tým,“ oznamuje Rutta. „A taky jsme nebyli konzistentní. Jednu třetinu jsme odehráli skvěle, ale další už ne. Za celou sezonu jsme neudělali šňůru vítězných zápasů.“
V základní části nastřádal 57 startů. A mohlo jich být i víc, nebýt tří zranění, která ho nepustila na květnový šampionát do Dánska. I sám generální manažer Stan Bowman mu účast osobně rozmlouval. „Protože jsme skončili brzy, musel bych před mistrovstvím ještě měsíc a půl hrát hokej. Chtěl, abych si raději odpočinul a nachystal se na příští sezonu,“ líčí Rutta.
I proto se už exchomutovský bek několik týdnů potí, dře a vyhlíží, až se zase projde na pláž k Michiganskému jezeru. A ještě víc se těší na led. „Máme velice slušný tým, který může hodně dokázat.“