„Myslím, že nic nevím,“ sahá pražský rodák pro až skoro sokratovskou formulku, která přesně vystihuje nejistou situaci.
„Nemám žádný zdroj a ani ho nehledám, protože to nemá smysl. Vždyť nikdo nic neví. Lidé můžou každý den spekulovat a také to dělají. Tak to prostě je,“ praví smířeně. „Vy sám pak můžete taky celé dny spekulovat, ale konečné rozhodnutí neděláte.“
Jakub Vrána (15) z Detroit Red Wings pálí na bránu Tampa Bay Lightning.
Šestadvacetiletý křídelník by rád zůstal u Red Wings, považuje se za jejich hrdou součást: „Mám to logo na hrudi rád. Kéž bych za ně mohl hrát do konce života. To chci, asi jako každý.“
Jenže okolnosti moc nehrají v jeho prospěch. Detroit počátkem ledna zařadil Vránu na listinu volných hráčů, leč žádný jiný tým si ho nevybral.
Od přelomu kalendářního roku se potlouká na farmě v Grand Rapids, což je pro klub u hráče s roční gáží pěti a čtvrt milionu dolarů nebývalý luxus.
I proto se ze zámoří šíří zprávy, že za hlavní tým z Michiganu si už nezahraje.
Nejistota okolo Vrány. Dává góly, ale ze zámoří zní: Za Detroit už nenastoupí |
Lidé z organizace našlapují opatrně, nepouští ven jednoznačná tvrzení. Případ hokejisty, jenž na startu sezony kvůli osobním problémům skončil v asistenčním programu, uvízl na místě.
Což samotný český kanonýr zřejmě dobře vidí, ale snaží se dál pracovat: „Jsem jen hráč a všichni vědí, že tam chci být. Pracuju den po dni na tom, abych se zase dostal zpátky, zbytek přijde pak.“
V Grand Rapids prokazuje, že si našel ideální rozpoložení. Zprvu necelý měsíc čekal na vstřelenou branku. Nyní v posledních devíti utkáních nashromáždil deset bodů za šest gólů a čtyři asistence.
„Tvrdě pracuji a snažím se pomoct týmu. Máme opravdu velký potenciál. Chceme do play off a uděláme pro to maximum. Ostatní věci ať se vyřeší samy,“ dával najevo klid.
Jakub Vrána při odletu české reprezentace na MS do Finska
„V úvodu byl podle mě hodně nervózní a nevěděl, co si o něm budou všichni myslet,“ připustil trenér Grand Rapids Ben Simon. „Potom, čím si prošel, je to ale naprosto pochopitelné. Teď se našel, na kluzišti má své bezpečné místo, znovu ve hře vidí zábavu.“
Zároveň zdůraznil, že se jeho svěřenec špatně pohyboval. Nechodil do nepříjemných situací a prostorů, kde hra bolí. Během ledna se ale změnil. A díky využívaným příležitostem získal dvojnásob důležité sebevědomí.
Možná i to ho drží v soustředění na hru, ne na spekulace.
„Vždyť jenom svou práci mohu kontrolovat,“ hlásí český forvard vyrovnaně.
