Slovenský útočník pomohl svým gólem k vysoké chicagské výhře 7:4 a pohotovým zakončením vyhnal Neuvirtha na střídačku. „Byl to prostě skvělý pocit. Dostalo se mi báječné reakce od publika,“ popisoval Hossa bezprostřední pocity po dosažení jubilejní branky, kterou stylově vsítil před domácím publikem v United Center.
Nejásal sám, coby mimořádně oblíbený spoluhráč si mohl užívat nefalšované radosti svých parťáků. „Když jsem viděl, že puk překročil brankovou čáru, křičel jsem jako malý kluk. Tak moc jsem byl z toho nadšený, jsem za Mariána moc rád,“ přiznal ruský centr Artěmij Anisimov.
Mezi prvními gratulanty byl i Hossův krajan Richard Pánik, který zatím slavnějšího spoluhráče trochu zastiňuje. Nasázel už čtyři góly a jednou by se mohl stát nástupcem sedmatřicetiletého veterána s jednaosmdesátkou na zádech. „Může z něj být elitní hokejista,“ věří Joel Quenneville, trenér Blackhawks. Úterní večer ale v Chicagu patřil Hossovi.
Hossa si svou noc opravdu užil, jeho tým vyhrál a on sám dosáhl na vskutku výjimečný milník. Vždyť ze stále aktivních hráčů pokořili pětistovku už jen Jaromír Jágr, Jarome Iginla a Alex Ovečkin. „Jsem moc rád, že jsem se zařadil do tak elitní společnosti. Děkuju všem spoluhráčům, se kterými jsem kdy hrál,“ dodal před kamerami zámořských sportovních médií.
Rodáka ze Staré Ľubovni zároveň těšilo, že neskóroval do opuštěné branky. „Hlavně, že to nebylo do prázdné klece. To už bych radši nahrál, než abych dal pětistý gól při soupeřově hře bez brankáře,“ usmál se zkušený hokejista. Trojnásobný vítěz Stanley Cupu se stal prvním borcem v historii NHL, jehož první gól v nové sezoně byl zároveň pětistou trefou kariéry.
Teď vyhlíží další metu. 1100 bodů. Chybí mu jich osm.
Hossovy kulaté trefy 100. gól: 9. března 2002, proti Phoenix Coyotes a brankáři Seanu Burkovi |