Byl to v Edmontonu večer emocí, kterým by podlehl i ten největší tvrďák. Aby ne, když na jeho konci aplaudovala vestoje celá hala brankáři soupeře, jenž vychytal čisté konto. A byť Craig Anderson působil během celého utkání jako skála, na konci se i jemu vedraly do očí slzy.
Pětatřicetiletý gólman prožívá těžkou životní situaci. V polovině minulého týdne se dozvěděl, že jeho milovaná manželka Nicholle trpí rakovinou, a klub mu pochopitelně poskytl volno.
To však trvalo pouhé dva dny. Jeho náhradník Andrew Hammond se totiž minimálně na týden zranil a Ottawa řešila problém. V klubu nikoho ani nenapadlo, že by Andersona povolával zpět, ale...
„Nicholle hned po zápase řekla Craigovi, ať mi zavolá, že bude chytat. Je to úžasně silná žena, má obrovský respekt celé Ottawy,“ vyprávěl generální manažer týmu Pierre Dorion před zámořskými novináři a třásl se mu přitom hlas.
Jeho žena si to přála
Nebylo to jen ze soucitu, Anderson je mezi spoluhráči oblíbený, jelikož je to usměvavý společník, který nezkazí žádnou legraci. Rádi ho mají fanoušci pro spolehlivé výkony, díky kterým válí v Ottawě už sedmou sezonu.
Právě tehdy, v roce 2010, si Anderson svou životní lásku vzal a během působení v hlavním městě Kanady se jim narodili jejich dva synové Jake a Levi.
I proto bylo pro Andersona těžké opustit rodinu. Manželčina přesvědčivá slova ho však naplnila odhodláním. „Ptal jsem se ho, jestli to myslí vážně. A on řekl, že člověk, který mu to řekl a přál si to, byla jeho žena,“ popisoval Dorion.
Málokdy se stane, že by se člověk dokázal v tak těžké životní chvíli zkoncentrovat a myslet jenom na hokej. Anderson to dokázal, byť proti němu stál rozjetý Edmonton, jenž útočil na šesté vítězství v řadě.
Nebylo to žádné vítězství ze soucitu, americký gólman čelil během utkání 37 střelám a hlavně ve třetí třetině se musel hodně snažit, aby vychytal nulu (svou 35. v kariéře) a celkový triumf 2:0.
„Ukázal, že je to opravdový profík, ale na druhou stranu musím říct, že jsme všichni viděli v jeho očích bolest,“ řekl kapitán týmu Erik Karlsson. Nejen on si v jeho přítomnosti mocně uvědomoval, že mohou být v životě mnohem důležitější věci než hokej.
„Šel nám opravdu příkladem. Moc toho nenamluvil, ale ukázal, jaký je to lídr. Dělal všechno jako obvykle. Byl to jeho zápas,“ chválil Karlson a trenér Guy Boucher dodal: „Když jsem Craiga v průběhu zápasu sledoval, tak jsem si nemohl pomoct... Byl prostě inspirující.“
Budeme mu oporou
Už ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že se Anderson připojí k týmu, prohlásil jeden z tahounů Ottawy Bobby Ryan: „Jeho rodina potřebuje někoho, o koho se může opřít. My se tady budeme snažit být oporou pro Craiga. V kabině je hodně populární a má naši plnou podporu.“
On i všichni ostatní spoluhráči to dokázali na ledě, kde se pro svého kamaráda mohli přetrhnout. „Čekali jsme, že se soupeř semkne. Jsou to hrdí hráči a bylo jasné, že budou hrát pro Craiga,“ věděl domácí kouč Todd McLellan.
„O tom je přece tým. Když je jeden jeho člen v těžké situaci, ostatní bojují za něj,“ pravila edmontonská hvězda Connor McDavid.
I jeho pohltila emotivní atmosféra, jež poprvé vyvrcholila po závěrečné siréně, kdy Andersona přijeli obejmout všichni spoluhráči. A podruhé ve chvíli, kdy ho vyhlásili první hvězdou utkání. To svému rivalovi na domácí střídačce tleskal i gólman Cam Talbot.
Andersonova manželka vše sledovala doma u televize. Je teprve na začátku léčby a ještě nestačila projít všemi vyšetřeními. Teprve ta ukážou, jak moc je její onemocnění vážné a zda má šanci přežít.
Pomoci jí alespoň psychicky může obrovská vlna solidarity, která se na ni valila nejen prostřednictvím televizního přenosu z Edmontonu, ale také skrz sociální sítě. Je zajímavé, že hokejová NHL tímto příběhem žije ve chvíli, kdy vyhlásila tradiční boj s rakovinou.
