Ovšem třeba veterán Tie Domi z Toronta dostane za sezonu 2001-2002 dokonce 1,69 milionu dolarů, v přepočtu skoro 65 milionů korun. Vcelku výnosné zaměstnání, že?
Většina rváčů by se hokejovými dovednostmi do ligy sotva dostala. Mají roli policistů, kteří trestají nefér zákroky na své šikovnější spoluhráče. Nejčastěji se však řežou mezi sebou. Rozproudí se emoce po srážce u mantinelu nebo se rivalové chladně domluví.
"Mám tady půlku příbuzenstva, nedáme bitku?" zní nabídka. "Jo, jasně. Příští střídání," přiletí odpověď. Sudí pustí puk při buly a soupeři hned shodí rukavice, chytí se za dres a vzduchem kmitají pěsti.
Na speciální internetové stránce se každé střetnutí popisuje, existují žebříčky největších drsňáků, počítají se knokauty a vzájemné bilance. V zámoří jsou chlapíci jako Domi, Brashear, Probert nebo Grimson nesmírně populární. Jsou hvězdami svého druhu. Evropa nemá k bitkařům tak vřelý vztah, ale zejména mladší fanoušci už mezi nimi nacházejí idoly.
Třeba v české lize se opravdových šarvátek "naostro" vidí málo, protože za ně pravidla garantují vyloučení do konce zápasu, kdežto v NHL se za prostou rvačku dává jen pět minut.
V nejvyšší domácí soutěži existuje pár "borců" ochotných se bít. Třinecký bek Procházka, vítkovický útočník Ivan, karlovarský zadák Hlavačka nebo plzeňský mladík Duda však nespoléhají jen na sílu a přesnost úderu. Hlavně hrají hokej.
Počet rvaček v NHL v současném ročníku stoupl. "Ale stejně to není jako dřív, to se to mydlilo pořád," tvrdí Vladimír Růžička, jenž v zámoří působil na přelomu 80. a 90. let.
Bitkař na ledě obyčejně stráví jen pár minut v utkání, ale musí být v kondici. Boxování na bruslích je nesmírně vyčerpávající. "Když skončí a jdou rovnou do kabiny, vydýchávají se tam ještě patnáct minut," tvrdí Martin Straka, útočník Pittsburghu. "Večer doma ani nemůžu pochovat děti," stěžoval si kdysi tvrdý bek Paul Laus z Floridy.
Hokejoví válečníci potřebují kromě fyzičky rovněž zvláštní techniku, jež se nedá nacvičit na suchu. Proto někdy buší do boxovacího pytle na ledě, případně si ho pověsí v tělocvičně a točí se kolem něj na kolečkových bruslích.
Srážky svalnatých chlapů jsou nebezpečné, občas brutální. Zkrvavenou oběť v bezvědomí pak musí do šatny odnést.
Bývalý slavný rváč Tony Twist trénoval odolnost své pěsti údery do podlahy. Tenhle bourák ze St. Louis jednou trefil Roba Raye z Buffala tak razantně, že mu zarazil lícní kost hluboko do obličeje. Veterány Nicka Kypreose a Brada Dalgarna drtivé porážky poslaly do sportovního důchodu. Ani nejlepší lékařská péče jim nepomohla.
Běžný mírumilovný hráč si s profesionály raději nic nezačíná. Jaromír Jágr je kus chlapa, ale před Peterem Worrellem z Floridy při náznaku sporu co nejrychleji ujíždí. I nejobávanější obři mají ze sebe navzájem strach. A nebojí se to přiznat. Přesto se svého řemesla drží a jsou na ně pyšní.
