Narodil se 30. října 1991, a tak působí zvláštně, že si zaslouží přízvisko „nováček“ zvlášť když má za sebou roky v KHL či stříbro s Ruskem z posledního šampionátu v Praze. Fakticky ale novicem je. A to téměř nezastavitelným.
Artěmij Panarin dál v NHL ve své první sezoně válí za Chicago. Obhájci Stanley Cupu v něm našli parťáka pro lídra Kanea, za 45 duelů měl 39 bodů, nováčkům vládne v gólech i v asistencích. Trofej pro „krále bažantů“ nemá v půli sezony většího favorita. Ani staršího.
Panarin začal v Čechově, nechvalně známém týmu bitkařů, a pak se rozzářil v Petrohradu, kde dorostl do hvězdy KHL. Nikdy nebyl draftován, „vyhrál se“ ve vlasti.
Což nyní vypadá jako dobrá cesta. Za poslední čtvrtstoletí, od roku 1991, získali Calder Trophy jen tři hráči starší 22 let. Navíc všichni gólmani to je s cizincem další možná výjimka z pravidla, neboť jejich kariéry se mohou rozbíhat později, třeba kvůli „testování“ na farmě.
Makarovovo speciální pravidlo
Prvním by Ed Belfour v roce 1991; šanci v NHL dostal až ve druhé profisezoně a bylo mu 25 let. I Jevgenij Nabokov měl v roce 2001 „dokonce“ 25 let. Ale pozor, u něj neplatí to co u Panarina, tedy že by se raději zoceloval ve vlasti, naopak Nabokov se protloukal v AHL i IHL a šance mezi zámořskou elitou zkrátka přišla později.
Rovněž Andrew Raycroft, brankář Bostonu, strávil hned tři úvodní profesionální ročníky v nižších soutěžích, ve čtvrté ale zazářil a v roce 2004 si převzal cenu jako 23letý.
Tři výjimky, tři gólmani. Jinak hranice 22 let zhruba odpovídá tomu, jak si hokejová odbornost představuje nováčka NHL.
Mimochodem, absolutním rekordmanem je Sergej Makarov, jemuž bylo 31 let, jenže v roce 1990 kráčel na pódium za zcela jiné situace, za výjimečných historických podmínek: Sovětský svaz se rozpadal a člen „Rudé mašiny“ dostal k stáru (tehdy 31 znamenalo velmi pokročilý hokejový věk) šanci zkusit si NHL. Proto od té doby existuje takzvané Makarovovo pravidlo, jež u nováčků zavedlo věkový limit; Calder Trophy tak je čtvrtstoletí omezena pro hokejisty do 26 let.
„Mluvíme hokejovou řečí“
To Panarin stále splňuje, přesto je jeho příběh netypický. Málokterý Evropan unikne „filtrům“ draftu a scoutů. Panarin byl v Rusku spokojený, až loni kývl na smlouvu za 3,5 milionu dolarů na rok.
Nepopadá ho stesk po vlasti, jenž zničil tolik ruských kariér v NHL. V Chicagu si našel známé, hodně se lepší v angličtině. „Ty ne dobrý!“ dobíral si jej Kane před reportéry „ruskoangličtinou“, čemuž se Panarin od srdce zasmál, jinak ale tvrdí: „Pokud na mě nemluví rychle nebo slangem, rozumím.“
V kabině si stále rád poklábosí rusky s krajanem Anisimovem, ale podle listu Chicago Sun-Times se nebrání hovorům v jazyce jeho nového zaměstnavatele. „A co je hlavní: oba plynně mluvíme hokejovou řečí,“ vychvaluje si Kane.
Proto se zdá, že NHL může zažít po čase krále nováčků, který se věkem bude vymykat zvyklostem.
