V NHL sociálně-sportovní pokus zkouší.
Alespoň pro play off, v němž po necelých třech měsících zbývají už jen dva týmy.
Při finálovém válčení Tampy s Dallasem se objevilo rozsáhlé a otevřené svědectví o životě v bublině, která má takřka dokonale ochránit před koronavirem. „Spousta fandů si neuvědomuje, s jakými emocemi se v bublině musíme vypořádat. Izolace, mrzutost, odloučení od rodiny a milovaných ve stresových chvílích. Po pár dnech jsem viděl spoustu smutných tváří,“ líčí jeden z hokejistů Západní konference.
Společně s dalšími osmi hráči poskytl anonymní výpověď renomované stanici ESPN, která jejich živobytí v hotelích v Torontu a Edmontonu zevrubně popsala.
„Milujeme sport a nenašli byste chlapa, který by neocenil šanci si zahrát o Stanley Cup,“ poví jeden z respondentů.
Nespokojení jako klienti cestovek
Jenže i hokejisté při pobytu v hotelovém ubytování zažívají strasti jako obyčejní smrtelníci. S trochou nadsázky se jejich výčet dá srovnat se výtkami nespokojených klientů cestovních kancelářích. Obyvatelé torontské bubliny si postěžovali, že v areálu chyběly obchody nebo venkovní týmová posezení, jak vedení NHL slibovalo při vyjednávání speciálního formátu play off.
Potíží byla šířka nabídky jídla, třeba hráči Floridy mohli konkurentům z Montrealu závidět wrapy, smoothies a další pochutiny. Některým hráčům se nelíbily pokoje, kde chyběly balkony či dokonce okna.
„Hodně hráčů zmínilo, že měly až iracionální radost, když jeli autobusem do tréninkové haly,“ píše ESPN. „Mohli jsme se podívat z okna na město, oblohu a civilizaci,“ souhlasí hokejista ze Západní konference, která se usídlila v Edmontonu. „Jak smutné, že?“
Také bylo prakticky nemožné uspořádat avizované týmové výlety mimo bubliny. V nabídce bylo rybaření nebo golf, na který se třeba finalisté z Tampy za více než dva měsíce podívali jednou. „Někam jet bylo skoro nemožné. Museli buď všichni, nebo nikdo a museli jste říct přesný čas. A upřímně? Který tým si třeba mezi třetím a čtvrtým zápasem druhého kola se rozhodne, že odjede na golf?“
Hokejisté tak trávili drtivou většinu času v odříznutém světě, který za ohraničovaly ploty. „Člověk si připadá jako zvíře,“ utrousí jeden z nich.
Pravda, neobývali ryzí žalář, k dispozici měli týmové místnosti, stolní hry, konzole, ping-pongové stoly, posilovnu nebo bazén. V Torontu jim vyhradili i celý stadion místního fotbalového klubu, kde si mohli zasportovat nebo mohli sledovat na velkoplošné obrazovce.
K tomu hokejové povinnosti jako zápasy, tréninky nebo porady. Potom telefonáty a videohovory s rodinou a kamarády. Jenže času pořád zbývalo spousta.
Alkohol, bazénové párty a drogy
V torontském Hotelu X byl populární SkyBar, ostatně o pivu na střeše s českými krajany hovořil třeba washingtonský obránce Radko Gudas nebo útočník Tampy Ondřej Palát.
„Nekecám, když řeknu, že tam chodilo nejméně deset nebo patnáct lidí z každého týmu,“ líčí borec z Východní konference. „Když tým následující den hrál, nikoho jste v baru neviděli. Byly tam týmy, které měly po zápasu nebo které hrály v jiný den. A nebyli to kluci ze čtvrté lajny. Byli tam mladí, hvězdy, prostě všichni.“
Na sociálních sítích se v srpnu objevily snímky z bazénové pařby hráčů Washingtonu, kteří překvapivě hladce padli v 1. kole s New York Islanders.
Jeden z respondentů se jich ovšem zastává: „Když máte dva volné dny před zápasem, nezajímá mě, co děláte. Navíc to dělal celý tým. A řekli byste třeba 34letému hráči, že si nemůže lehnout do bazénu a dát si pár drinků?“
Jistě, hokejisté nejsou světci, naopak pánové v nejlepších letech. A ruku na srdce, kdo by se asketicky vzdal zábavy v tak sterilním a stereotypním prostředí.
Logicky se nabízí, zda kromě alkoholu jsou v bublině k sehnání i drogy.
Byly. Mezi hokejisty frčely gumové bonbony s marihuanou (v anglickém originále cannabis gummies). „Ty jsem postřehl. Většinou si je dávali kluci na pokojích,“ poví jeden z respondentů. „Popíjelo se. I trávové bonbony byly,“ přikývl další účastník play off. „Nebylo to ale tak, že se řeklo: Sjedeme se a celý den nebudeme nic dělat. Dávalo to smysl, když jste nemohli usnout po zápase. Normálně byste zabrali kolem čtvrté páté ráno, ale tohle vám pomohlo usnout v jednu. Získali jste tak čtyři hodiny spánku navíc.“
Co sex? Propašujeme do bubliny společnici?
Rozsáhlý článek rozebírá i další neodmyslitelnou lidskou potřebu - pohlavní styk. „Někteří kluci před odletem řešili, že opustí bublinu nebo že se do ní vplíží s nějakou holkou,“ připouští jeden z hokejistů.
Možná ale elitní hokejisty odradil skandál mladíka z amerického fotbalu. Kemaha Siveranda z týmu Seattle Seahawks se i přes přísné bezpečnostní protokoly NFL pokusil na týmový hotel propašovat společnici, kterou převlékl do týmového úboru.
„Nic z toho se u nás nedělo a všichni se chovali docela dospěle. Ani jste nechtěli být tím, kdo by do bubliny mohl přinést covid. Na testy jste chodili denně a kluci se asi až příliš báli toho, že by se nakazili. Zjišťovalo by se, s kým jste se stýkali.“
Samotní hokejisté vlastním chováním pomohli vytvořit bezpečné prostředí, které opakovaně zmiňuje i devítka dotázaných. NHL v bublině zatím provedla 32 374 testů na koronavirus, žádný z nich nebyl pozitivní.
„Bylo to jedno z nejbezpečnějších prostředí, ve kterém jste mohli být,“ souhlasí hokejisté. U každého vstupu se prokazovali vlastním kódem v mobilní aplikaci, kterou jste prokazovali negativní test na covid-19. Roušky nebo jakákoliv ochrana úst se stala naprostou samozřejmostí, v celém areálu byli rozeseti členové ochranky, kteří hlídali dodržování pravidel.
„Pokud by vás vyfotili bez roušky, nevyslalo by to správný vzkaz,“ ví i jeden z hokejistů a pokračuje: „Jasně, masky jsou otravné, ale stále nás sledují děti, které by si mohly říct: Hele, Auston Matthews nenosí masku, když jde na stadion, takže nemusím ani já.“
Přijedou děti a manželka! Vlastně to není tak snadné
Děti a rodina se také staly velkým tématem posledních týdnů v bublině. NHL dopředu avizovala, že hráčům postupujících týmů dovolí v pokročilé fázi play off přizvat do hotelových komplexů své nejbližší.
Příliš přísná Kanada. Rodiny osamocených hráčů NHL raději zůstávají doma |
Jenže se vše zkomplikovalo. Kanadské úřady nařídily příbuzným nekanadských hokejistů po příjezdu do země čtrnáctidenní karanténu. Během ní ale mohl být tým klidně vyřazen, čímž by jejich cesta byla naprosto zbytečná. Zkrácená karanténa čekala i na partnerky žijící v Kanadě.
„Představte si ženu s dvouletým a čtyřletým dítětem, která by s nimi musela zůstat čtyři dny jen v hotelovém pokoji?“ otáže se hráč Západní konference. „Navrch by za soukromý let nebo cestu do Edmontonu utratili třeba 50 tisic dolarů.“
Mezi hokejisty se šířily také zprávy, že by pro rodinné příslušníky nemusel být dostatek volných hotelových pokojů. Jeden z hokejistů prozradil, že společně s dalšími opakovaně volal s hráčskou asociací (NHLPA). „Ale přišlo mi, že tam rodiny moc nechtějí.“
„Přitom NBA podobnou bublinu vytvořila a viděl jsem, jak tam dětem zařídili i školní docházku. Proč to nezařídili i nám?“ štve dalšího bojovníka o Stanley Cup.
Život v bublinách si vyzkoušeli i tenisté a tenistky při sérii amerických turnajů.
Cože? My platíme?
Řada hokejistů podstupuje nejdelší, nejtěžší a vlastně i nejdražší výpravu v kariéře. Denní hokejová dieta činila 130 dolarů, nezapočítávalo se do ní jídlo, které zabezpečoval klub. Spousta „uvězněných hokejistů“ si ho ale raději objednávala přes dovážkovou službu Uber Eats, kterou si mohli vyzvedávat ve speciálně vyčleněné zóně.
Hokejisté vysvětlují, že se jedná o rozptýlení a zároveň zpestření jídelníčku, která byl kvalitní, leč ale ukrutně monotónní. Jídelny také neměly nepřetržitý provoz a hokejoví hosté využívali i nabídky z hotelového servisu.
„Spousta kluků při opouštění hotelu musela zaplatit za služby tisíce dolarů. Tisíce!“ vylíčil hráč Západní konference. „Bylo to směšné. NHL by se měla příště nad tím víc zamyslet, aby jídlo bylo dostupnější.“
Podobných stížností se jistě fanoušci dozví ještě víc. Také respondenti měli pochopení, že v ojedinělé situaci nebude vše perfektní.
„Ubytování a zábava? To fakt nešlo dohromady,“ říká harcovník ze Západu. „Cílem ale bylo dokončit sezonu a udělit Stanley Cup. V tomhle smyslu to skončí úspěchem.“
