Pro Boston to byl klíčový zápas, protože kdyby prohrával 1:3 na zápasy, už by byl proti našlapanému Torontu v hodně složité situaci. Vedl 2:0, soupeř vyrovnal a pak dvakrát udeřil Pastrňák. Ač nakonec vítězný gól patří Zdeno Chárovi, tak největší zásluha za výhru 6:4 patří hlavně mladému Čechovi.
Střelecky se vám v play off dosud nedařilo, byl jste z toho už nervózní?
Říkal jsem si, že se musím soustředit na jiné aspekty hry. Šance byly, ale vždycky je řešil unáhleně, tak jsem si řekl, že týmu musím pomoct jinak. Ať už prací v obranném pásmu nebo forčekováním. Věděl jsem, že to tam jednou stejně nakonec spadne. Že je to jenom otázka času.
Ceníte si, že to bylo v tak důležité chvíli?
Jo, Toronto zase ukázalo, jak je silným týmem. V závěru si vytvářelo obrovský tlak a ještě dokázalo utkání zdramatizovat. Kluci při bránění odvedli dobrou práci. V play off je jedno, o kolik gólů prohráváte, tam se soupeř nevzdá a dře do poslední vteřiny. Příště se musíme soustředit na start.
Tak jako v Torontu?
Přesně tak. Důležité bylo, že jsme začali aktivně a brzy se ujali vedení. Po pondělní prohře nám to pomohlo psychicky. Řekli jsme si v kabině, že musíme jít do vedení. Když se to povedlo, tak se nám hrálo líp. Trošku jsme uspali i domácí fanoušky. Ceníme si toho, protože uspět v Torontu je složité.
Zahrál jste si v útoku s Davidem Krejčím. I to pomohlo?
Myslím, že to osvěžilo celý tým, hlavně první dvě lajny. Toronto v prvních třech zápasech výborně bránilo naše první dvě lajny a touhle změnou jsme je zaskočili. S Krejčou se hraje výborně, vždycky si to hrozně moc užívám. Je to neskutečný hráč a playmaker. Vím, že když si najedu do rychlosti, tak ten puk od něj vždycky dostanu. Do první lajny šel místo mě Heinen, který s Bergeronem a Marchandem hrál už v době, kdy jsem byl zraněný, takže jim to také šlo. Nebylo to pro ně nic nového.
