Tehdy s Chicagem postoupil mezi nejlepší čtyři, sám si připsal 77 bodů. A přece se musel 28letý hráč v létě stěhovat do Minnesoty. Po překvapivé výměně fanouškům vzkázal: "Klub mě zradil." Teď už Grizzly tvrdí: "Chicago je uzavřená kapitola." Ano, Grizzly. To je jen několik týdnů stará Havlátova přezdívka.
Martine, jak vznikla?
Tak to se stačí na mě podívat. Jsem furt zarostlej, navíc ty zrzavé vousy. Asi jsem tak trochu medvěd.
Martin HavlátNarodil se 19. dubna 1981 v Mladé Boleslavi. V roce 2000 se stal juniorským i seniorským mistrem světa, poté odešel do NHL (hrál za Ottawu a Chicago). Tady ho však limitovaly potíže s operovaným ramenem. I proto z posledních 328 možných zápasů nastoupil jen ke 190. Poslední sezona v Chicagu mu náramně vyšla, přesto byl v létě překvapivě vyměněn do Minnesoty, kde si ročně vydělá 4 miliony dolarů. "Minnesota je jediné americké město, kde se hokej svou popularitou blíží Kanadě. Už se moc těším, až se rozjede sezona," říká. Jeho zálibou se stala síť Twitter, kde píše vzkazy svým fanouškům. V minulé sezoně pak z jednoho fandy udělal přímo na ledě milionáře. To když vstřelil gól přesně v čase 30:00, za což jeden ze sponzorů slíbil před sezonou dát vylosovanému člověku milion. |
Měl jste někdy podobnou?
Kicking bird (postava z filmu Tanec s vlky a zároveň jméno jednoho amerického indiána) a vymyslel to ještě v Ottawě Radek Bonk. Je to pět šest let, co jsem byl u holiče a on mi dal do vlasů nějaký produkt, aby mi je narovnal. Pak mi je ještě žehlil a spálil je, takže jsem vyšel od něj, vlasy mi stály a já s nimi nemohl nic udělat. Zkoušel jsem gel, zkoušel je umývat a nic. Vypadal jsem jak indián. A to se stalo ve stejné době, jako jsem byl dvakrát suspendován za kopnutí (kicking) protihráče.
Tak mi to zůstalo. A ještě mi jednou říkali Mach 9. Líbila se jim totiž moje rychlost na ledě. Ale do Minnesoty to zatím nedorazilo.
A už jste se tam zabydlel? První dva týdny jste prý pospával na zemi nebo na gumové matraci.
To ano a pak jsem dával góly, tak jsem ani nevěděl, jestli se stěhovat. Ale už jsem si vybral bydlení a jsem rád, že nemusím být na hotelu. Jsem tu tři dny a zařizování ještě nějakou dobu potrvá, vždyť my hrajeme každý druhý den, pořád jsme na zimáku, takže jsem zatím ani nepoznal město.
Vraťme se ještě k vaší výměně z Chicaga. Nikdo ji nečekal a podle všeho šlo o zákulisní boj tehdejšího manažera a prezidenta klubu. Vy sám jste se pak cítil zrazen. Jak se na to díváte dnes?
Jednoduše: Nedívám se. Je to dva měsíce staré a nemá cenu se ohlížet. Koukám na budoucnost. Chicago je uzavřená kapitola, je to minulost. Prožil jsem tam tři skvělé roky, které byly sice propletené zraněním, ale teď už jsem v novém týmu a chci v něm podávat nejlepší výkony. Dali mi šestiletý kontrakt a tím ukázali, že o mě hodně stojí.
Zároveň jste tu vedle Marka Židlického a Petra Sýkory jedním ze tří Čechů...
Za to jsem moc rád! Poslední rok jsem byl v Chicagu jediný a člověku neuvěřitelně chybí si s někým česky pokecat. Teď už tu česká slova i vtípky v kabině padají, dokonce už od ostatních kluků létají narážky, že nás je tady moc.
Aby vám češtinu v šatně ještě nezakázali.
Kdybychom byli mladí, tak možná i jo. Takhle nás nechají být.
Angažmá Petra Sýkory se zrodilo na poslední chvíli. Nemáte v něm prsty?
Budete se divit, ale nemám. Ani se mě na ně neptali. Ale to se ani ptát nemusí, Sejček má skvělou pověst, vždyť umí dát gól ze všech pozic a v posledních deseti sezonách nastřílel dvacet a víc branek, to dokázali jen dva jiní hráči. Navíc s ním v sestavě má trenér možnost lépe sestavit jednotlivé pětky.
Pojďme k vám. Nejde se nezeptat: Jak jste na tom se zdravím?
Musím to zaklepat, vše je v pořádku. U mě je to hlavně otázka ramene, protože kdybych s ním musel zase na operaci, tak je půl sezony pryč. Ale na druhou stranu: hokej je kontaktní sport a zranění k němu patří. Teď se cítím dobře, rameno vydrželo loni i v létě. Hodně dbám na přípravu a rozcvičení před každým zápasem a tréninkem. Cítím se pak líp, jsem připravený od první minuty a vím, že jsem udělal vše, abych případnému zranění předešel.
Tak tedy: máte před sebou životní sezonu? Už jen proto, že Minnesota na vás hodně sází.
Přišel jsem do nového města, musím si tady zvyknout. Já si ale nikdy nedávám cíle, snažím se být lepší než tu sezonu předtím. Vždyť každý rok je co zlepšovat. Já se to snažím brát krok za krokem, chci pomáhat k výhrám a snažím se nevybočovat z lajny dobrých zápasů. A nedělat si moc z toho, když se nějaký zápas nepovede.
Je ve vašich možnostech nasbírat sto bodů? Zatím se to podařilo jedinému Čechovi, Jaromíru Jágrovi.
Když budu zdravý, může být. Ale já si nedávám před sezonou nějaká čísla, nikdy neříkám, kolik udělám bodů. A Jarda? To byl a je výjimečný hráč a v NHL byl jedním z nejlepších. Uvidíme, jestli ještě někdy bude v NHL hrát. Snad ano!
Vy si s ním možná zahrajete už v únoru na olympiádě. V Salt Lake City vaše spolupráce fungovala.
Olympiáda je až v únoru. Předtím odehrajeme spoustu zápasů, ale já samozřejmě chci a udělám vše pro to, abych tam byl. Bude se hrát na úzkém kluzišti, bude tam většina hráčů z NHL a bude to zase velký turnaj.
Jste v kontaktu s trenérem Růžičkou?
Ne. Jen před mistrovstvím světa jsem s ním mluvil. Ptal se mě, jestli bych měl zájem reprezentovat, říkal jsem, že ano. Byl jsem rád. Ale nakonec se nám s Chicagem dařilo v play-off, tím pádem jsem jet nemohl.
Představte si, že vám trenér zavolá a řekne: Chci sestavit lajnu, kde budete zase hrát s Jágrem, a je na vás, abyste si zvolil třetího do party. Kdo by to byl?
Na to můžu odpovědět jen takto: Moc rád bych do Vancouveru jel, ale je na trenérovi, aby to sestavil.
