Jako triumfátor v aréně, v níž mu aplaudovalo asi tři a půl tisíce lidí, kráčel Patrik Eliáš po rudém koberci se Stanleyovým pohárem nad hlavou. K trofeji občas pyšně vzhlédl a letmo ji políbil.
Stanley Cup přivezl v sobotu do Znojma a v neděli do Třebíče, aby udělal radost svým fanouškům. Díky zkrácení programu spoluhráče Richarda Šmehlíka v Ostravě mohl mít na oslavy téměř celých 24 hodin.
"Ríši je mi líto. Měl pro sebe jen pár hodin. Přitom jsme program poté, co se pohár ve čtvrtek zatoulal v Torontu, mohli posunout ke spokojenosti všech."
Tleskali i pacienti
Osm minut před sobotní pátou hodinou odpolední se na trávníku vedle znojemské nemocnice zvedl prach a vrtulník s cenným nákladem na palubě dosedl na zem. Eliáš, držící za ruku svoji přítelkyni Yvonne, k němu volným krokem došel a zhluboka si oddechl.
"Dosud jsem měl kolem Stanley Cupu jen starosti, ve čtvrtek večer jsem šest hodin seděl na telefonu. Je čas na radost," řekl a za potlesku desítek pacientů, kteří se vykláněli z balkonů špitálu, pohár znovu po dvou měsících zvedl nad hlavu.
Tak začal pro Eliáše čas, který má každý vítěz Stanley Cupu vyměřen pro sebe a své nejbližší.
"Když jsem tohle absolvoval před třemi lety, po mém prvním vítězství, bylo všechno moc hektické a já celý vyvalený. Podruhé si všechno víc uvědomuji, i kvůli tomu, že cesta na vrchol byla daleko těžší. I v oslavách jsem zkušenější. Vím, jak v nich chodit, a užiji si každou jejich minutu," těšil se.
Den dopředu šel časně na kutě a v sobotu ráno si zacvičil v posilovně. "Protáhl jsem se, abych nebyl otrávený. Životosprávu jsem pečlivě dodržoval. Nechtěl jsem si svůj den ničím pokazit."
Touží po hattricku
I kvůli tomu, že Eliáš se stal hráčem Znojma a v případě stávky v NHL za něj za rok nastoupí, vložil se do oslav znojemský klub a jeho sponzoři. Zatímco před třemi lety hokejista mával z pódia na náměstí v Třebíči, v sobotu už musel i na fotografování se zástupci bohatých firem, podporujících Znojmo.
Tisková konference, rozhovory, show s ohňostrojem na zimním stadionu, focení ve znojemském dresu. Dokola otázky na téma "čtvrteční ztráta poháru" a "stávka v NHL" vyřizoval s Eliáš úsměvem. "To vás v Americe naučí, na to vemte jed." A nakonec soukromá party.
"Komerci se podařilo udržet v rozumné míře. Hlavně jsem chtěl mít čas s pohárem pro sebe, rodinu a své nejbližší. Bylo to skvělé," pravil Eliáš.
Na druhý den doma v Třebíči už bylo vše komornější. Eliáš zašel za dětmi a přijal kamaráda Tomáše Zelenku, bývalého hráče Třebíče, který je po úrazu při zápase ochrnutý.
"Jsem šťastný, že jsem mohl ukázat pohár tolika lidem, kteří třeba doma probděli spoustu nocí, aby viděli, jak jsme ho vyhráli. Chtěl bych to dokázat ještě jednou, vyrovnat se Jiřímu Hrdinovi a mít ho potřetí," zasnil se. Na pohár se přišel podívat i Tomáš Vokoun, brankář Nashvillu, který bude s Eliášem chodit v Třebíči na led.
"Jenom tak si zastřílet, nebude to nic velkého. Trénovat začnu až v Americe, v době, kdy budu psychicky stoprocentně odpočatý," řekl. To plánuje už v době, kdy ještě na Stanley Cup ještě nestačili přikovat cedulku se jmény posledních šampionů - New Jersey Devils 2003...
