Jenže pozor - status evropské superstar ještě nemusí znamenat, že začnete úplně stejně oslňovat i za oceánem. Své by o tom mohl vyprávět jiný ostrostřelec, který hokejově dozrál v Plzni.
Jan Kovář se loni na podzim vydal s velkou pompou za angažmá u New York Islanders, místo toho se nakonec ocitl na farmě a už v prosinci se hlásil na západě Čech. „Samozřejmě jsem si na to vzpomněl. Ale i tak věřím, že se mi povede prorazit,“ zůstává odhodlaný Dominik Kubalík.
Řešil jste během MS s Janem Kovářem jeho nepříliš veselé zámořské zkušenosti?
Ani ne, podle mě si totiž musí člověk všechno zažít sám. Bavili jsme se sice o tom, jak to všechno u něj probíhalo, ale že bychom to nějak víc rozebírali nebo hledali poučení pro mě, to asi ne. Každý máme svoji cestu a já se těším na pokračování té své. Udělám pro NHL maximum, věřím, že se tam dostanu.
Zpráva o vaší roční smlouvě s Chicagem za 925 tisíc dolarů (přes 21 milionů korun) vyšla ven ve středu. Jak dlouho už byl kontrakt domluvený?
Nějakou dobu jsme to řešili, ale ještě se domlouvaly podmínky s Ambri. Určitý čas to zabralo, nakonec se to vyvrbilo až ve středu.
Asi je to fantastický pocit, být tak blízko snu o NHL.
Přesně tak. Ale jak to říkají všichni, je to jen první krok za snem. Já jen doufám, že to bude dalšími kroky pokračovat. Budu připravený a nastoupím do kempu tak, jak mám. Jedu tam s tím se o to porvat.
Jak se těšíte na život v Americe?
Moc. Už jsem to vlastně zažil v juniorce, i když to nebyly přímo Spojené státy, ale Kanada. Ale je to podobné, podobně skvělé. Takže se nemůžu dočkat. Žít v Americe už samo o sobě působí trošku jinak. Užíval jsem si i Švýcarsko, ale zámoří je speciální.
Kubalík odchází do NHL, podepsal roční smlouvu s Chicagem |
Co adaptace na tamní styl hokeje?
Půjde hlavně o to, že hřiště bude menší. Na všechno bude míň času, hra bude rychlejší, s větším počtem osobních soubojů. Ale myslím si, že švýcarská liga tomu byla hodně podobná. Přechod by pro mě neměl být takový problém. I kvůli tomu, že jsem za mořem už nějakou dobu odehrál. (Kubalík odehrál dvě sezony v kanadské juniorské soutěži OHL.)
Co vám dalo působení ve švýcarském Ambri?
Dalo mi toho hrozně moc. Jak lidsky, tak hokejově. Jiná kultura, jiný styl hokeje. Řekl bych, že se tam hraje úplně jinak než v Česku. Je to ale výhoda pro Ameriku, kde se bude naopak hrát podobně.
Vždy jste byl považován především za kanonýra. Opouštíte Švýcarsko hokejově všestrannější?
Snažil jsem se na tom pracovat. Už dřív jsem věděl, že to nebude jen o gólech, to prostě nejde. I když to je to, co mě pořád nejvíc baví, co je mojí předností. Chce to však být komplexnější, protože člověk nikdy neví, jaké místo dostane. Je fajn, když si dokážete poradit na jakékoliv pozici.
Snajpr, jenž se kvůli NHL mění. Chci se naučit všechno, tvrdí Kubalík |
Pomohlo sebevědomí i povedené vystoupení na světovém šampionátu?
To může vždy jenom pomoct. Sebevědomí jsem měl už z průběhu sezony, přenášíte si to dál a dál, a když se daří, tak pořád roste. Snažil jsem se toho využít na MS a povedlo se. Bylo to samozřejmě fajn i z týmového hlediska.
Mužstvo si sedlo. Říká se, že na jádru výběru se bude dát stavět i v dalších letech.
To každopádně. Každý rok je sice jiný, ze všech lig přijíždějí různí hráči. Nikdo nemůže vědět, jestli se tahle parta ještě sejde. Ale hodně kluků z ní chce jezdit dál a to je super.
Překvapily vás slzy trenéra Miloše Říhy po příletu z Bratislavy?
To asi všechny, ale myslím si, že takový pan Říha prostě je. Na té tiskovce to jenom vyšlo ven. Mě osobně to potěšilo, protože parta v Bratislavě byla opravdu úžasná. Měli jsme na víc než na bronz. Nemám moc rád takové ty řeči o štěstí, ale kdyby se nám jedna z těch mnoha šancí v zápase o třetí místo chytla, mohlo z toho být víc.
