V Calgary odchytal stejnou porci zápasů jako kolega Mike Smith, ovšem s mnohem lepší bilancí, a začíná se hovořit o tom, že Rittich brzy převezme jeho roli jedničky.
Přitom jste před touto sezonou doufal, že si zajistíte hlavně pozici dvojky. Čekal jste, že to vezme takový spád?
Snažím se každý den pracovat a být lepší. Furt žiju v tom, že pozice je stejná a nic se na ní nemění. Jsem strašně rád a vděčný, že mi to takhle v rámci mezí jde, ale ještě je hodně hokejů přede mnou, takže bych nerad něco zakřikl.
Čemu přičítáte, že jste statisticky předčil Smitha, jenž měl neotřesitelnou pozici?
Myslím, že v tom je víc faktorů. Jedním je, že se Smittymu na začátku úplně nedařilo. A druhý, že když jdu do brány, tak máme docela dobré výsledky. To je pro mě dobře.
Není vaše síla v tom, že umíte využít šanci? Nikdy jste nezklamal.
No, já myslím, že jedno zklamání tam bylo. V Columbusu to nebyl zrovna povedený zápas, to nebylo úplně optimální. (Rittich střídal po třech inkasovaných gólech po první třetině). Je potřeba se z takových zápasů poučit a být silnější příště.
V bráně působíte jistě. Nepřipisujete úspěchy tomu, že se dokážete udržet koncentrovaný?
Já jsem hodně emotivní člověk. Řekl bych, že někdy až přes čáru. Samozřejmě se to snažím co nejvíc držet v sobě, ale někdy to musí ven. Fakt jsou situace, že to bouchne a už s tím člověk nic moc neudělá. Ale celkově jsem takový klidnější.
V Calgary už se vám stalo, že jste emoce neudržel, že?
Jo, v domácím zápase s Dallasem, který jsme prohráli v prodloužení, jsem přelomil hokejku o tyčku. Měl jsem trošku zkrat. Ale to k hokeji patří. Hokejisti jsou většinou emotivní lidi, je to součást hry. Emoce se dají v hokeji využít ku prospěchu věci.
Souvisí emoce s tím, jak občas s předstihem slavíte góly, nebo že se jedete přes celé hřiště zastávat spoluhráčů?
Ty oslavy, to je jasný, to jsou emoce. Ale vyjet přes celé hřiště je o tom, že jsem dobrý spoluhráč. A když se něco stane, tak se dokážu za kluky pobít a je mi jedno, co se děje. Jsme jedna rodina a máme stejný cíl. Nebral bych to jako něco emočního, ale spíš že jsme dobrá parta lidí. Myslím, že bychom se dokázali jeden za druhého porvat.
Prý jste v kabině oblíbený, protože máte smysl pro humor a umíte přijmout popichování.
Letos se to tak sešlo, že jsme všichni na stejné vlně. Nikdo v kabině není zticha v koutě. Když někdo někomu naloží, tak hned dostane bumerang zpátky. A nikdo se neurazí. Tady naloží starý mladýmu, mladý starýmu a všichni to vezmou. To je velice důležitá součást atmosféry v týmu.
V NHL není jednoduché přesvědčit - čím jste oslnil šéfy? Sedl jste si třeba s trenérem?
Vůbec s nikým z vedení ani s trenérem nemluvím. To, že zůstanu v prvním týmu, jsem se na začátku sezony dozvěděl tak, že poslali třetího gólmana na farmu. Tohle je docela složitá otázka položená na nesprávné místo. Ze svého pohledu můžu říct, že rád trénuju a snažím se každý den makat na sto procent. Když jdu do brány, tak se soustředím jen na to svoje a neřeším věci okolo.
Evidentně jste zaujal, protože vám v zámoří začali říkat Big Save Dave. Jak se vám ta přezdívka líbí?
Mě by spíš zajímalo, kdo tohle vymyslel, protože ten člověk by zasloužil metál. Já jsem o ní vůbec nevěděl, řekli mi to poprvé v kabině a pak v televizní show After Hours, kde jsem byl hostem. Vůbec jsem nevěděl, co jim mám odpovědět. Mohl jsem dostat horší přezdívku, tohle je vcelku v pohodě.
A jak se vám poslouchá, že jste nejlepší dvojkou v NHL?
Já to moc nečtu, i když na mě občas něco vyběhne na Instagramu a na Facebooku. Snažím se na to moc nekoukat, protože to se bude psát prvních dvacet zápasů, a pak mi budou nakládat, jak jsem šílenej. Mám radost, jak to teď jde. Nechci koukat doleva doprava, chci se soustředit na svou práci, být dobrý spoluhráč a tvrdě trénovat. Je vidět, že to nese ovoce. Že mě to v zápase trefuje. Sám se cítím skvěle, daleko líp než loni, kdy jsem se dostal do NHL.
Jedničce Smithovi končí po sezoně smlouva. Cítíte šanci, že byste mohl zaujmout jeho pozici?
Samozřejmě bych si rád řekl o novou smlouvu. To je teď můj každoroční koloběh, v Kanadě podepisuju pořád na jeden rok. Rád bych měl dlouhodobější kontrakt za dobrých podmínek. Beru to jako šanci. Nevím, jestli mají dvojky v NHL odchytáno tolik zápasů jako já. Se Smittym nejsme konkurenti. Snaží se mi pomoct a udělat mě lepším člověkem i gólmanem. Nemohl jsem si přát lepšího parťáka. Jsme si docela hodně typově podobní - emoční gólmani, chceme vyhrávat, jsme naštvaní, když se prohraje. To nás hodně spojilo a dokážeme se bavit o všem.
Jste kamarádi?
Samozřejmě. Co vím, tak v jiných týmech se gólmani nebaví, je tam velká rivalita. To tady vůbec nemáme. Smittymu bude 37 let, už je v lize strašně dlouho a strašně moc toho dokázal. Může chytat do čtyřiceti, protože má neskutečně vymakané tréninkové metody. Zlepšuje se každým dnem. Že spolu jdeme na pivo, je dobře pro celý tým. Podobný vztah jsem měl s Martinem Růžičkou nebo s Lukášem Sáblíkem, i ten mi pomáhal.
Jste na vrcholu Západní konference, z posledních deseti zápasů jste prohráli jen dva. Roste v klubu nadšení?
Nedávno proti Philadelphii při vyrovnávacím gólu na 5:5 vybuchla hala takovým způsobem, že jsem to ještě nezažil. To si budu pamatovat do konce života. Ale jinak se nedá říct, že by ve městě panovala euforie. Na to je brzo. Uvnitř klubu ale máme větší klid. Nikdo nechce šlapat po hráčích, kterým to jde. Máme i dost zaslouženého volna.
Calgary není považované za favorita. Pomýšlíte na úspěch?
Tohle je pěkně nepříjemná otázka. Nechtěl bych nic zakřiknout. Prvotní cíl je postoupit do play off. To chce každý. Letos je liga - speciálně naše divize - pěkně vyrovnaná. Je to ještě hodně daleko. Uvidíme.
Každý rok v Kanadě zažíváte výrazný posun: první rok farma, druhý už víc zápasů v NHL, třetí vyrovnaná pozice s jedničkou. Co přijde v té čtvrté?
Jej, jestli nějaká čtvrtá bude, to já ještě nevím! Jasně, že tu chci zůstat. Calgary jako město mám rád, NHL je výborná liga. Nemůžu říct, co bude. Zkušenosti jsou důležité, nějaké jsem nasbíral loni a těžím z nich letos. Můžu na nich stavět.
Uvědomujete si, že jste se výkony v NHL pasoval do role nejlepšího českého brankáře?
Já nevím, je to strašně těžký. Moc gólmanů v NHL nemáme, ale jsou tu prvním rokem kluci na farmách. Tohle bych úplně nepřeceňoval. Třeba Pavel Francouz má super čísla. Jde mi to, ale rozhodně bych se do takové role nepasoval.
A jak to máte s reprezentací? Je pro vás téma MS v sezoně, kdy hrajete o budoucnost?
Abych se přiznal, tak to teď neřeším, protože je to za dlouho. Prvotní cíl je udělat play off a jít co nejdál. Kdyby náhodou, tak bych nad tím přemýšlel. Ale naposledy jsem také neměl smlouvu, a jel jsem.
