Pastrňák dokazuje, že je dobrým hráčem i po kritice, kterou schytal. Výkonem jde pořád nahoru a patří mezi špičku NHL.

Pastrňák je náš jediný top hráč v NHL. Navíc je to náš jediný střelec, dalším by mohl být Vrána. Uvidíme.

přesně, mít ještě aspoň jednoho českýho hráče, kterej by se třeba pohyboval mezi deseti nejproduktivnějšími hráči...

Pastrňáka je skutečná radost na ledě sledovat. Přinesl do kanadské NHL prvky, kdysi legendárního - českého technického hokeje. Při rychlosti a tvrdosti současné hry, může tento styl - praktikovat jen málokdo. Veškerý pohyb a hokejové dovednosti má Pasta zvládnuty až na samotnou hranu, takže je nevnímá a .. nesvazují ho. Ani při nejvyšších obrátkách bruslení neztrácí orientaci. Nejenže má hlavu nahoře, ale zdá se, že při hře vnímá mnohem více prostorově, než ostatní. Jeho snad největší devizou je blesková koncentrace těsně před střelou. Jde o obdobu toho .. čím je obdařen fotbalový fenomen Messi !

Pastrňák od draftu neuvěřitelně vyrostl. Asi je to aktuálně náš největší talent. Uvidíme jestli se chytí Vrána, Špaček, Hronek, Nečas a Chytil

Pocitaj se jen Stanley Cupy.

Nesmysl. S tímto aspirujete na nejhloupější příspěvek diskuse

Tenhle mladík z ostravského předměstí to má v hlavě srovnané, myslím, že by jednou třeba i mohl dosáhnout na Hartovu trofej.

Byla by to paráda. Asi by se ani nezlobil za Art Rose.

Pastrňák je skvělý hokejista. S Voráčkem jediní top hráči ČR v NHL.

Výrazně těží se spolupráce s elitními spoluhráči (Bergeron, Marchand), s kterými předvádí krásné hokejové akce. Mimochodem dneska nastřelil tyčku, ale i ta 12 bodová série je úctihodná.

*ze spolupráce.

Ono když se daří, vždycky se zpětně snadno najdou důvody, stejně jako když se nedaří. Tahle lehkomyslnost pomáhá hráči učit se, stávat se lepším hráčem. Na druhou stranu když se chybuje, bude mu vyčítaná. A je otázka, co třeba u dětí podporovat. Jiní trenéři zas budou tvrdit, že základní charakterovou vlastností úspěšného sportovce je disciplína a že je třeba ji vyžadovat už od dětí. Tím se ale tahle bezstarostnost potlačí. Takže babo raď. Nakonec asi přes všechny řeči o charakteru a psychice ve sportu spíš rozhoduje to, kdo jak ten sport umí. A ta psychika je pak spíš důsledkem toho umu než naopak. Když to někdo umí, tak má to sebevědomí tu kličku udělat a věří si na ni i když se mu občas nepovede a zaviní inkasovaný gól.

Já nechávám dětem volnnost (fotbal), tak aby u hry přemýšlely, snažili se tvořit. Na taktiku a odkopávání bude později času dost, ale pokud nebudou samy myslet, je to špatně. Nevadí, že prohrají, ale je dobře že u hry myslí