Chris Neil patří mezi poslední Mohykány klasických bitkařů. Na ledě za svou kariéru strávil průměrně pouhých deset minut na zápas, přesto na něj fanoušci Senators nedají dopustit. Neil má i přes hrůzně vypadající čísla velké alibi. Nikdy nebyl suspendován.
„Existuje hrana, na které jsem se vždy pohyboval. Nikdy jsem ji ale nepřekročil. V srpnu na pohřbu našeho bývalého manažera za mnou přišel trenér Nashvillu a řekl mi, že taková věc je úžasná. Na to jsem pyšný. A na svou roli a pověst psance taky,“ vypráví Neil.
Velkého uznání se 38letému útočníkovi dostalo i od vlastníka Senators, Eugena Melnyka. „Jeho kariéru určovala pevná vůle, elán a odolnost. Je naprosto oddaný jak hře samotné, tak městu Ottawa i klubu. Jeho odkaz se silně zapíše do historie.“
Neil možná nikdy suspendovaný nebyl, mnohokrát šel ale trestu silně naproti. Třeba v roce 2013 vrazil Cookeovi pěstí, ačkoliv hráč Pittsburghu se rvát nechtěl. Před dvěma lety během útočné akce sundal helmu Franzenovi, který se vrátil do hry po otřesu mozku, a udeřil mu hlavou do plexiskla. Kanadský útočník přiznává, že je velmi emotivní
Sám Neil nefér zákrok pocítil, když jej Ovečkin bodl do břicha:
Do NHL nešel s cílem stát se bitkařem. Jako junior sbíral spoustu bodů. „Svou roli jsem musel změnit po příchodu do šatny. Viděl jsem Hossu, Havláta, Alfredssona a věděl jsem, že přes ně neprorazím. Dokázal jsem se adaptovat. A v průběhu kariéry jsem zachytil i změny hry. S přibývající rychlostí musíte víc a víc vyměřovat, kdy je správný čas na hit,“ vysvětluje Neil.
Často tak souboje končily bitkou. Neil se jich nebál - vždyť porvat se stihl více jak každý pátý zápas. Hned šestnáctkrát zvládl dvě bitky za jedno utkání. Za soupeře si vybral například legendárního Tie Domiho, Hala Gilla nebo Slováky Cháru s Pánikem. S Čechem se neporval ani jednou. Protihráčům po 238 bitkách chybět nejspíš nebude. Sám Neil cítí úlevu po každodenní dřině.
Neil se popral i v přípravném utkání, s Lucicem prohrál:
Při lednové ceremonii, během které Neil oficiálně ukončí kariéru (do aktuální sezony už nezasáhl), se zařadí po bok Alfredssona a Phillipse. Všichni tři odehráli v dresu Ottawy přes tisíc utkání. Kanadský útočník se mimo jiné zúčastní nočního utkání legend Senators po boku českých hráčů Filipa Kuby, Radka Bonka a Martina Havláta.
Éra surových bitkařů končí
V dnešní NHL najdete málo hokejistů, jejichž úkolem je pouhé fyzické napadání soupeřů. Jestli vůbec nějakého. Za změnu můžou novější a přísnější pravidla. Týmy potřebují efektivně využít každé místo v sestavě.
„Pořád jde o kontaktní hru, už ale nevidíte ty tvrdé, přímočaré údery. Trefíte soupeře jen o trochu vedle třeba do brady a už vás suspendují na pět zápasů,“ má jasno Jakub Voráček.
Podle jeho spoluhráče Simmondse však novoty přinesly něco mnohem horšího. Mluví doslova o krysách a jejich zákeřnostech. „Někteří ví, že na ledě už nejsou těžké váhy, kterých by se měli bát. A tak krouží kolem, dělají tu hnusnou a špinavou práci. Já jim říkám krysy. Mám vždycky chuť je vzít a jenom do nich bušit.“
Simmondsovi vadí, že takoví hráči pak nechtějí jít do férové bitky. „Ještě doufají, že u rozhodčího vymůžou trest za oplácení. Takhle by se hrát nemělo. Uděláš něco špatného? Měl by ses postavit čelem následkům. A to mluvím slušně,“ zlobí se Simmonds.
Po letech tak slavnou ligu opouští bezzubý ottawský strašák, pomyslné žezlo krále bitkařů po Neilovi přebírá nenáviděný Tom Wilson. Ten možná vycítil šanci na pomyslné prvenství, protože v noci ze čtvrtka na pátek byl vidět.
Neférově se do bitky jako třetí zapojil dnes v noci Tom Wilson:
