„Byl bych blázen, kdybych řekl, že nevím, co se děje,“ hlásil Boudreau jasně ještě před duelem s Edmontonem. „Ale jak říkám opakovaně, pokaždé přijdete do práce a uvědomíte si, jak skvělá hra ten hokej je.“
Vzápětí se odmlčel a ve vší slušnosti ze sezení s novináři odešel. „Budu s vámi mluvit později,“ dodal.
Ke Canucks se připojil předloni v prosinci jakožto náhrada za odvolaného Travise Greena. Klub se v tu chvíli utápěl na chvostu Pacifické divize s osmi výhrami a sedmnácti porážkami.
Vzkříšení Vancouveru a mimořádný obrat. Pod Boudreauem body neztrácí |
Jenže osmašedesátiletý kouč ho výrazně zvedl, protože s ním oslavoval hned dvaatřicetkrát, vedle dalších patnácti proher to znamenalo konec o pět bodů za postupem do play off.
Fanoušci si sympatického chlapíka zamilovali, opakovaně ho podporovali skandováním slov „Bruce, there it is“, tedy něčím ve smyslu „Tady je Bruce(ovo)“. Chorál ho provázel až do rozloučení.
Nemilého rozloučení. Boudreauova autorita i tým byly vedením opakovaně podrývány nešťastnými vyjádřeními už od konce předešlého ročníku.
„Kdybychom měli skutečně silnou strukturu, usnadnilo by to situaci v obraně a bylo by jedno, kdo v ní hraje, jenže teď takovou strukturu nemáme,“ řekl třeba loni 7. listopadu natvrdo jedné rozhlasové stanici prezident hokejových operací Vancouveru Jim Rutherford.
V situaci, kdy kanadský celek padl v devíti z dvanácti utkání.
Po velice slušné jízdě minulou sezonou, po které se však trenér nedočkal žádného zajímavého kontraktu.
Stále zůstával „panem dočasným“.
Od hokejistů Vancouveru byl odvolán trenér Boudreau, nahradil ho Tocchet |
„Myslel jsem si, že je po všem,“ vracel se o víkendu sám k listopadovému výroku. „Ale my jeli dál a tenhle závěrečný úsek byl strašně těžký... Kluci do toho dali všechno a já na ně jsem moc pyšný. Všichni do jednoho chtěli strašně vyhrát. A když se to nepovedlo, byli na sebe naštvaní,“ líčil.
„Přesto pokaždé dorazili na trénink a makali na sobě. Nezpochybňovali má slova a plnili rozkazy,“ pokračoval v emotivním vystoupení na tiskové konferenci.
Smysl pro humor nepostrádal ani pod tlakem, ač měl v dané situaci hořkou chuť. Při odchodu z jiného mítinku ještě před vyhazovem mizel se slovy: „Uvidíme se zítra... Teda doufám.“
Jako trenér býval vždy úspěšný spíš v základní části než v play off. V soutěži zažil tři vyhazovy z Anaheimu, Washingtonu a Minnesoty.
„Ale nikdy se mi nestalo, že by mě vyhodili uprostřed sezony. A mimochodem, mě nevyhodili,“ rozesmál dalším trpkým vtípkem přítomné osazenstvo. V tu chvíli mu totiž vedení odchod ještě neoznámilo.
Necelý týden předtím, 16. ledna, Rutherford opět Boudreaua nepodržel: „Řeknu, že ano, a nebudu se pouštět do jmen,“ odpovídal na dotaz, zdali mluvil s možnými nástupci...
Veřejnost pak o víkendu dostávala veškeré podrobnosti z televizního pořadu, nikoli skrze oficiální tiskovou zprávu, která přišla až později.
Při oficiálním prohlášení pak Rutherford svých slov litoval.
„Vždy jsem se snažil být upřímný a odpovídat, jak nejlépe jsem uměl. Někdy to ostatní ovlivní, a v tomto případě to pravděpodobně ovlivnilo Bruce, kterého znám dlouho. Mrzí mě, že jsem to udělal, a poučím se z toho. Bruce byl můj přítel a cítím se kvůli tomu velmi špatně. Jestli jsem někoho urazil, tak se mu jménem Canucks osobně omlouvám.“
Ke změně zavelel generální manažer Patrik Allvin. Přitom ani Boudreauovo propuštění nedává moc smysl. Nemluvě o jeho zbytečném protahování.
Týmu totiž chybí schopnost dlouhodobě držet své hlavní tváře, perspektivní hráče i prostor pod platovým stropem. A taková není pracovní náplň hlavního kouče.
Byl to ale muž na střídačce, kdo si naposledy vychutnal pohled na tribuny. Po porážce s Edmontonem diváci opět skandovali „Bruce, there it is!“
On jim uznale zatleskal a stěží zadržoval slzy.
„Nikdy nevíte, jestli to není konec,“ přemýšlel o své kariéře, načež ho dál přemáhaly emoce. „Když se v hokeji točíte skoro padesát let, většinu svého života, tak prostě musíte zůstat, podívat se na tribuny a říct si: Zapamatuj si tenhle okamžik.“
Dojetí se neubránili ani jeho svěřenci.
„Všichni jsme společně brečeli, což je pro nás muže někdy hloupé,“ přiznával Boudreau. „Myslím, že by kvůli mně prošli zdí. A to je upřímně snad všechno, co můžete jako trenér chtít.“
„Jsme pyšní na to, jak jsme to vydrželi a bojovali až do konce,“ řekla jedna ze stěžejních postav klubu, kapitán Bo Horvat, jenž údajně odmítl nabídku nové osmileté smlouvy.
„Všem nám tady na Bruceovi opravdu záleží, jemu zase záleží na každém klukovi v této místnosti. Vždycky ho budeme respektovat jako člověka i jako trenéra. Udělal pro nás jen skvělé věci a mám k němu velký respekt. Navždy bude patřit k mým oblíbencům.“
Mužstvo přebírá trojnásobný šampion Stanley Cupu Rick Tocchet. Bývalý řízný útočník slavnou trofej vyhrál jednou jako hráč (1992) a dvakrát jako asistent (2016, 2017) s Pittsburghem.
Důvěru vedení, na rozdíl od svého předchůdce, má. Těžko říct, jestli si vybuduje i tak silné pouto s hráči a fanoušky.
„Přeju mu hodně štěstí. Myslím, že přebírá skvělou partu kluků,“ dodal Boudreau.