Brodeur při osobním setkání působil vřele a přirozeně, nepřipomíná gólmanské podivíny Patricka Roye nebo Eda Belfoura, kteří byli ve střehu snad i ve spánku.
Tento rozhovor vznikal po vítězství nad Dallasem 4:2. Brodeur sice v úvodu pustil dvě lehké střely, jenže nedal se zviklat a utkání dochytal s úžasnou sebejistotou. "Ty góly byly moje, ale pár škobrtnutí nás nemohlo zlomit. Ukázalo se, jak jsme psychicky silní," řekl.
Jak typické! Občas se sice Brodeurovi něco nepovede, ovšem v krizi se nikdy nezdrží moc dlouho.
O vaší brankářské kariéře se prý rozhodlo, když jste byl malý kluk.
Ano, bylo mi sedm. Trenér žákovského týmu se mě před jedním turnajem ptal, jestli chci chytat, nebo hrát útočníka. Rodiče nikde, musel jsem se sám rozhodnout. Nebylo to snadné, ale vybral jsem si správně.
Myslíte, že vám pomohly geny po otci, který například reprezentoval Kanadu na olympiádě v roce 1956?
Víte, on sice byl gólman, ale měří jen nějakých 165 centimetrů a lapačku měl na opačné ruce. Takže jsem toho asi moc nezdědil.
Se svou postavou by asi dnes nemohl hrát na nejvyšší úrovni, že?
To asi ne. (při té představě se nahlas směje)
|
Brodeur a Češi V autobiografické knize "Za hranicemi brankoviště" Martin Brodeur docela otevřeně líčí své hokejové i osobní zážitky. Píše o bolestném rozvodu. Kritizuje kouče Marka Crawforda, který ho už v letadle do Nagana zpražil novinkou, že s ním počítá jen jako s náhradníkem, že celý turnaj odchytá Patrick Roy. Vyčítá mu taky, že v semifinále s Českem neposlal Waynea Gretzkého na penaltu. A s obdivem i nevlídně se zmiňuje též o českých hokejistech. O Tomáši Vokounovi O Jaromíru Jágrovi O Dominiku Haškovi O Petru Sýkorovi |
Nicméně určitě vám dobře radil, ne?
Pocházím ze sportovní rodiny a táta mě hodně podporoval. Skoro pořád jsem ho měl po ruce.
Byl na vás přísný?
Ne. Měl jsem štěstí, přestože se v hokejovém prostředí léta pohyboval, nikdy mě nikam netlačil. Chtěl, abych se hokejem bavil.
Chováte se podobně ke svým dětem?
Ano. Občas mě vyděsí rodiče, kteří vidí ve svých dětech nového Gretzkého a chovají se k nim jako k dospělým profesionálům.
Vy ze svých synů nechcete mít hokejové nástupce?
Dva z nich jsou brankáři. Doufejme, že z nich něco bude. Ale nevím...
Vaším vzorem byl Patrick Roy. Proč?
Sledoval jsem ho léta, byli jsme spolu na olympiádě, při exhibicích All Star Game. Vždycky jsem na něj měl spoustu otázek. Vzhledem k tomu, co všechno vyhrál, to byl nejlepší brankář, který kdy hrál.
A nejste to náhodou vy?
Já přece ještě hraju. (potutelně se usmívá)
Jaký máte pocit, když v historických tabulkách překonáváte některou z legend? Povíte si spíš "Mám tě, hochu", nebo "Promiň, kámo"?
Beru to jako postupný proces. Až jednou skončím, sednu si a rád se podívám, kam jsem to dotáhl. Mám štěstí, že hraju za skvělý klub, se kterým jsem posbíral spoustu úspěchů. Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. A doufám, že nějaké překonám i já. Třeba ten Patrickův v počtu vyhraných zápasů v NHL.
Kromě Roye pro vás byl velkým idolem a učitelem i Rus Vladislav Treťjak. Čím to? Měl na mě velký vliv. Sledoval jsem ho při mezinárodních turnajích a v létě jsem jezdil do jeho brankářské školy kousek od Montrealu. Moc se mi tam líbilo. Leccos jsem se od něj přiučil. Vysvětloval mi víc různých technik, což ho odlišovalo od quebeckých brankářských učitelů, kteří dokola omílali stejná cvičení. Svým klukům taky říkám, aby nezůstávali u jednoho stylu.
Podle některých expertů byl Treťjak přeceňovaný. Měl výhodu, že hrál za skvělou sovětskou obranou. Co myslíte vy?
Jistě, nikdy nenastoupil v NHL, takže se o něm pořád pochybuje. Ale pro mě je to chlap, který toho hodně dokázal.
To vy taky. A navíc jste vzorem klubové věrnosti. Celou kariéru v NHL jste strávil v New Jersey Devils. Po výluce jste podepsal smlouvu na 5,2 milionu dolarů ročně, i když jste mohl chtít aspoň o dva víc. Proč?
Vždycky jsem se považoval za loajálního člověka a nikdy mi nešlo o to, abych vydělával víc než někdo jiný. Vím, že to tak v profesionálním sportu funguje, že se platy neustále poměřují. Ale já chtěl něco jiného. Mým cílem je hrát za tým, který bude vyhrávat. A kdybych vydělával víc, ubylo by místo pod platovým stropem, mužstvo by bylo slabší. Chci vyhrávat a k tomu potřebuju pomoc od ostatních.
New Jersey ovšem není moc populární tým. Vy pocházíte z hokejem posedlého Montrealu, nikdy jste nechtěl hrát za tamní Canadiens?
Jako děcko určitě! Tehdy jsem neznal jiný klub. Ale od té doby, co mě draftovali Devils, se mi do jiného týmu nechtělo.
|
Vítězství v základní části NHL Nuly v základní části NHL |
Skoro stejně jako vy patří v posledních letech k Devils útočník Patrik Eliáš, že?
Přestože náleží mezi nejšikovnější hráče v lize, Patty byl docela dlouho ve stínu starších hráčů Stevense, Niedermayera, Mogilného či Holíka. Málokdo ocenil jeho soutěživost a ochotu podřídit se obrannému systému. Někteří hráči se musí trochu obětovat, aby mohli hrát za Devils.
Eliáš předloni coby volný hráč odmítl nabídku od New York Rangers a upsal se znovu Devils. Jak vůbec nesete rivalitu s bohatými manhattanskými sousedy Rangers?
Fanoušci Rangers jsou všude kolem nás, není snadné mezi nimi žít. Mí sousedi přejí Rangers, můj osobní bankéř taky. Trenér, který vedl mé děti, je fanoušek Rangers. Já je nenávidím. Každé vítězství nad nimi je pro mě slast.
Ono není divu, že vám moc lidí nepřeje. A že máte i v nové hale často poloprázdno. Devils prosluli jako tým, který defenzivní taktikou zabíjí hokej.
Každé mužstvo používá jiný systém. My jsme se pokoušeli vyhrávat s hokejisty, které jsme měli k dispozici. Nemůžeme za to, že ostatní týmy nás začaly napodobovat. Každopádně hra nemohla zůstat stejná jako v 80. letech, kdy bylo v NHL o deset klubů míň a divoce se útočilo.
Ke stylu Devils jste před časem přirovnal i taktiku československé reprezentace ve finále mistrovství světa ve Vídni 2005, které jste při výluce v NHL prohráli 0:3, že?
Ano, Češi nás tam svou pastí středního pásma utýrali k smrti.
Vážně vám to tak připadalo?
Právě za tuhle taktiku byli často kritizovaní Devils. Ten zápas byl hrozně nudný. Nehráli jsme v něm ani dobře, ani špatně, zápas prostě nabral svůj kurz. Bylo to pro mě zklamání na konci smutné sezony.
|
Martin Pierre Brodeur Narodil se 6. května 1972 v kanadském Montrealu. Jeden z nejlepších hokejových brankářů všech dob, rekordman v počtu vítězství v jedné sezoně NHL (48). Výška: 187 cm. 
Kariéra v NHL Největší úspěchy Charakteristika Rodina |
