I letos v listopadu se po nejslavnějších hokejových kolbištích proháněli chlapíci, kteří s kníry mnohdy připomínali sňatkové podvodníky nebo mexické bandity. Kluby pořádaly benefiční akce, celá NHL překypovala charitativními gesty.
Jeden příběh se však vymykal. Příběh Briana Boylea.
Že vám jméno 32letého útočníka, který se v létě upsal New Jersey, nic neříká? Právě jeho osud s dokonalým happy endem, za který by se nemuseli stydět ani hollywoodští scenáristé, dojímal Ameriku.
„Ještě se mi nikdy nestalo, že bych po gólu brečel. Myslel jsem na ženu, děti, rodiče, sourozence, spoluhráče... Bylo toho tolik,“ soukal ze sebe Boyle po první trefě v letošním ročníku NHL a lomcovaly s ním emoce.
Poslední měsíce mu obrátily svět naruby. V létě, kdy hokejisté nahánějí fyzičku, se cítil až příliš unavený. „Myslel jsem, že je to kvůli tomu, že jsem až moc lítal kolem našich dvou dětí,“ přemítal Američan.
Jenže krevní testy, jejichž výsledky se dozvěděl v polovině srpna, hovořily jinak. Diagnóza? Chronická myelogenní leukemie. „Zachvátila mě panika. Byl jsem vyděšený. Začal jsem myslet na zbytek svého života, na ženu a na děti. Nevěděl jsem, co se bude dít zítra nebo za dva dny,“ popisoval dvoumetrový centr. Na letní kemp s Devils, kde si chtěl vybojovat místo v sestavě, musel zapomenout. „Ale já se vrátím!“ sliboval někdejší forvard Rangers či Tampy Bay.
Měsíc dodržoval klidový režim pod dohledem lékařů. „Měl jsem štěstí, že se na to přišlo včas,“ vykládal hokejový pacient. Forma jeho leukemie je navíc léčitelná medikamenty, nemusel podstupovat nepříjemná ozařování.
I proto se v říjnu připojil zpět k týmu Devils. Od listopadu jej vidí fanoušci v zápasech NHL. A úchvatný comeback završil minulý týden.
V zápase proti Vancouveru, který v New Jersey překřtili Hockey Fights cancer night (Hokejový večer proti rakovině), se Boyle zapsal mezi střelce. Na tribuně mu tleskala manželka s dětmi, které se ujaly čestného buly.„Bál jsem se, aby syn s pukem neutekl,“ žertoval hrdina večera s výrazným knírem. Knírem, který připomíná příběhy lidí se zákeřnou nemocí.
„Je důležité získávat co nejvíce peněz na výzkum a léčebné postupy, jako je ten, který podstupuju já,“ pověděl Boyle. „Díky tomu, že vedlejší účinky jsou minimální, až nulové, můžu žít normální život.“
A k jeho životu patří hokej. Už zase.
