Není se čemu divit. Vždyť jeho Toronto už popáté v řadě nezvládlo sedmé utkání prvního kola vyřazovací fáze, tentokrát nestačilo na dvojnásobné úřadující šampiony a současné finalisty z Tampy.
Na vítěznou sérii v play off čekají Maple Leafs od roku 2004. „Je to frustrující. Chyběl jen kousek,“ povzdechl si Matthews po dalším obrovském zklamání.
„Od Tampy si můžeme hodně vzít, ne nadarmo bojují o Stanley Cup potřetí v řadě,“ dodal krátce po vyhlášení nejlepších hráčů ročníku v rozhovoru se zámořskými novináři.
Slzy, smutek, frustrace. Už to nechceme zažívat, zní po vyřazení z Toronta |
Galavečer hostila Amalie Arena, domácí stánek Lightning, kde ve čtvrtek ráno (2:00 SEČ) pokračuje čtvrtým zápasem finálová série zámořské soutěže.
„Posledních šest, sedm let už se na hokej v této části sezony jen dívám. Nebudu lhát. Když tu tak stojím, trochu mě štve, že už nehrajeme,“ přiznal čtyřiadvacetiletý rodák z Kalifornie.
Z individuálního hlediska ale může být spokojen. Kromě obhajoby Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce základní části, kterou mu vyneslo 60 branek v 72 zápasech, získal ještě další dvě trofeje.
Poprvé v kariéře obdržel Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL i Ted Lindsay Award pro nejlepšího hráče podle hlasování Hráčské asociace NHLPA, navíc byl zařazen do prvního All Star týmu.
„Úžasný pocit. Zvlášť když vidím, kolik je tu s námi skvělých hráčů, kteří by si ocenění také zasloužili. Opravdu speciální moment. A jsem rád, že ho mohu sdílet se svou rodinou,“ prohlásil.
V obou kategoriích předčil Connora McDavida, což mohlo být pro mnohé překvapením. Vždyť kanadská hvězda Edmontonu ovládla produktivitu základní části se 123 body (44+79) v 80 duelech.
„Kdybych mohl hlasovat, volím jeho. Jeho výkony mě neustále motivují a posouvají. Doufám, že Connor to bere podobně,“ vyprávěl Matthews.
V hlasování o Hart Trophy jej na první místo zařadilo 119 ze 195 novinářů, McDavida jen 29. Prestižní ocenění získal jako teprve třetí hráč v historii Toronta.
Před ním na stejný úspěch dosáhli jen Babe Pratt (1943/44) a Ted Kennedy (1954/55). Na Ted Lindsay Award dosáhl jako první hokejista v historii kanadské organizace.
Matthews získal Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče i Ted Lindsay Award |
Při cestě z pódia se potkal s moderátorem celé akce, hercem a komikem Kenanem Thompsonem, který se rozhodl svého krajana lehce popíchnout.
„Gratuluji. Je fajn vidět, že Maple Leafs vyhráli v červnu aspoň nějakou trofej,“ pronesl do mikrofonu a pobavil přítomné hosty.
Kromě drobného, spíše úsměvného rýpnutí se ale americký centr dočkal také slov uznání. Prostřednictvím hlasové zprávy mu popřál třeba Mats Sundin, bývalý elitní útočník a kapitán Toronta.
„Za poslední roky jsi vyrostl v neuvěřitelného hráče. Dosáhl jsi něčeho výjimečného, ať se ti daří i nadále,“ vzkázal svému nástupci sedminásobný medailista z mistrovství světa.
K němu se připojily i další významné postavy historie Maple Leafs v čele s Darrylem Sittlerem, Lannym McDonaldem a Wendelem Clarkem.
„Je pro mě ohromnou poctou být součástí této organizace. Když se moje jméno zmiňuje v souvislostí s tak bohatou historií, beru to jako něco výjimečného. Rozhodne to nepovažuji za samozřejmost,“ uvedl Matthews.
Kdyby ale za rok odešel s prázdnou a slavil týmový úspěch, rozhodně by se nezlobil.