„Miluju je, prostě vás nabudí,“ řekl před pár lety Kyle Palmieri, nyní hráč New York Islanders, o maličkých kapslích, aby pak následně dodal poměrně známý výrok, že „smrdí jak hov..“.
Co je čpavek?Jedná se o triviální název pro amoniak, respektive jeho vodný roztok. Tato dusíkatá sloučenina se za běžných podmínek vyskytuje v plynném skupenství. Je jedovatá, bezbarvá a štiplavě páchne. Právě tady přišla ke svému názvu, protože čpí. Nejčastěji se využívá na výrobu hnojiv, výbušnin a čisticích prostředků. Uplatnění ale nachází třeba i v textilním průmyslu či potravinářství. A dokonce je součástí procesu výroby ledu na hokejových stadionech. Při delším kontaktu může rozleptávat sliznice a poškozovat plíce či zrak. Běžně vzniká při rozkladu organických výměšků, třeba moči. Ochotně tvoří soli, což je důležité zrovna i pro sportovní stimulanty. |
S těmito drobnými oválnými sáčky jste se minimálně přes televizní obrazovku mohli setkat mnohokrát. Někteří hokejisté při jejich použití poskakují, jiní oddychují a křičí, další předvádí znechucenou grimasu, kdy pokrčí nos, zvednou horní ret a prudce přivřou oči.
Látkou v kapslích je amonná sůl, konkrétně se jedná o uhličitan či hydrogenuhličitan amonný. Může jít také o čpavek ponořený do směsi vody a ethanolu. A jindy je k vidění kombinace obojího. Spolu s dalšími přídavnými látkami směsice tvoří takzvanou čichací sůl.
Lidská civilizace zná tyto soli minimálně od starověku. A podle amoniaku je zasvětila staroegyptskému bohovi Amonovi. Od barvení textilu, kypření v pekařství či probouzení z mdlob se dostaly také do sportu. I za hrazení ledových ploch.
Zde si hráči před naskočením na led přičuchnou ke kapsli a ze směsi v malém množství vyletí nepříjemně páchnoucí čpavkové výpary. Navenek je k vidění okamžitá reakce doprovázená někdy i slzením očí a rozšířenými nozdrami. Co se ale děje uvnitř hokejistova těla?
Asi nejvtipnější grimasy při čichání čpavku vytváří Chris Kreider z New York Rangers.
Dochází k prudké stimulaci. Uvolňující se čpavek dráždí nos i plíce a aktivuje sympatická nervová vlákna v těle. Ta urychlují srdeční činnost. Okamžitě se vyplaví adrenalin s kortizolem a najednou se zvýší tepová frekvence. Svaly, které ovládají dýchaní, pracují podstatně rychleji. Stoupá taktéž mozková aktivita či krevní tlak.
Tělo se tak na velmi krátkou dobu přepne do bojového stavu, neboli stavu bdělosti. Díky energii a kyslíku, které svaly dostanou, v něm lze dosáhnout lepšího výkonu a obrovské síly. Je to podobné jako při silně stresových situacích, které vás dokážou vybudit. Třeba když vás někdo ohrožuje nebo když si uvědomíte, že jste na něco velice důležitého zapomněli.
„Okamžitě vás probudí, a to i když jste vzhůru,“ krátce vystihuje bývalý obránce Bostonu nebo newyorských Islanders Johnny Boychuk. Ten si ze šňupání čichacích solí vytvořil rituál, který praktikoval před každým zápasem. Zejména v NHL ovšem nejde o nic neobvyklého.
„Jsme tak rutinně založení, že v den zápasu děláme to samé. Osmdesát procent kluků je v tomhle konzistentních,“ odhaduje stejně jako Boychuk pro oficiální klubové stránky Islanders útočník Matt Martin. „Nemůžu říct, že to voní, ale stejně to děláme. Jakmile vidíte ostatní kluky, že to (kapsle) používají, tak s nimi chcete držet krok a jednu si vezmete. Od té doby je to součást i mé rutiny,“ dodává k rituálu s čichacími solemi.
Přímo se nabízí otázka, zdali hokejistům čpavkové soli doopravdy pomáhají, když je jejich účinek velmi krátkodobý.
A pokud se nejedná o probrání hráče před zápasem, tak nejspíš ne. Z vědeckého hlediska nemá čichání čpavku žádný větší význam.
Je však možné, že hráče ovlivňuje placebo efekt, a proto mohou hrát lépe. Nebo se tak alespoň cítí a říkají si, že díky tomuto povolenému dopingu mají ve srovnání se soupeřem navrch. Teoreticky by jim měl pomoct také k lepšímu soustředění a uvolnění.
Ondřej Palát (18) z Tampy se znechucenou grimasou nechává ke čpavku přičichnout také svého spoluhráče Anthonyho Cirelliho.
„Pravděpodobně vám to během hry vůbec nepomůže. Je to spíše asi mentální záležitost,“ říká pro list Tampa Bay Times útočník Alex Killorn z Tampy, avšak šňupání čichacích solí zůstává i nadále věrný.
Jeho bývalý spoluhráč Cédric Paquette, momentálně působící v Montrealu, pro totožné médium sdělil, že „je to jen rituál, který jednou zkusil a hrál dobře, takže s ním prostě dál pokračoval“.
Pozitivních efektů tedy zas až tolik nebude... A co negativní účinky? Je čpavek člověku nebezpečný?
Co se týče čichacích solí, tak ty by podle studií neměly člověku ublížit. Ovšem pozor, pokud se užívají správně podle návodu. Zejména začátečníkům se může stát, že si poraní krční páteř. Pokud si sůl umístí příliš blízko k nosu, mohou pak nekontrolovaně trhnout hlavou a zranit se.
Často se říká, že „všeho moc škodí“, a to platí i pro čichací soli. Lékaři tak nedoporučují jejich nadužívání. A jejich použití by pak pravděpodobně nepovolili lidem s dýchacími obtížemi, respektive astmatikům.
Michal Kempný z Chicaga si před zápasem čichá ke kapsli čpavkové soli.
S čistým čpavkem je to podstatně horší. Člověk jej čichem registruje už při tak nízkých koncentracích, které ho neohrožují na životě. Jenže při překonání určitého množství amoniak leptá sliznice v těle a během kontaktu s pokožkou vznikají popáleniny. Čpavek je totiž hygroskopický. To znamená, že rád pohlcuje vlhkost.
Ani hokejisté a ani nikdo jiný by tak k němu čichat neměl.
Ve sportu všeobecně jsou pak problematické možné otřesy mozku, u kterých se na „léčbu“ někdy užívaly/užívají čichací soli. Ty nejspíš dokážou ulevit od počátečních bolestí, ale otřes mozku rozhodně nevyléčí. V NHL kvůli přísným protokolům nic takového nehrozí, ale obecně amonnými solemi nelze nahradit neurologické vyšetření.
„Na probíhajícím procesu otřesu mozku to nic nezmění. Je možné, že (čichací soli) dokážou maskovat některé mírné příznaky, které se pak hůře hledají. Nicméně jen na velmi krátkou dobu,“ uvedla pro USA Today neuroložka Erin Manningová z newyorské nemocnice pro speciální chirurgii.
Čpavkové soli jsou v profesionálním sportu kromě hokejistů oblíbené také mezi vzpěrači nebo hráči amerického fotbalu. Ti všichni však bývají pod dohledem doktorů.
