Soupeři naopak zařídil pátou finálovou porážku. A celkově šesté stříbro. Po letech 1935, 2013, 2018 natahuje aktuální smutnou sérii nejtěsnějších možných proher už třetím rokem.
Švýcarsko – Finsko 0:1POnline reportáž |
Dvacetiletý mladíček Helenius, který tým posílil zhruba v polovině šampionátu, dokonale ukázal, za jak ohromný talent platí. Během napínavého prodloužení ve třech s kotoučem zajel do útočného rohu, udělal oblouk s Jägrem, od nějž se odpoutal na hranici pravého kruhu a vypálil.
Na bližší tyč prostřelil jinak opět fantastického Leonarda Genoniho, nabral takovou rychlost, že následně hravě skolil stojícího Mosera s Jägerem, pak sundal helmu a k červené čáře se k němu nakupili všichni spoluhráči.
Na druhé straně byl zřejmý tak silný žal, který snad mohou opravdu pociťovat jedině Švýcaři. Zase nezvládli dotáhnout poslední krok, byť měli ideální podmínky, delší odpočinek po odpoledním semifinále, domácí prostředí. A turnajem propluli jako jediní bez zaváhání.
Až do toho jednoho úderu v pokročilé nedělní noci.
Podívejte se na zlatý gól finského útočníka Konsty Heleniuse:
KONSTA HELENIUS GOLDEN GOAL IN OT‼️🇫🇮 #MensWorlds #IIHF pic.twitter.com/4HlCIFFZ8d
— IIHF (@IIHFHockey) May 31, 2026
Jasně se ukázalo, že se ve finále potkaly dva nejlepší týmy turnaje, už ve skupině o vítězi rozhodoval až gól nynějšího smolaře Jägera z 57. minuty.
Nyní se však hrál úplně jiný zápas, góly dvou nejproduktivnějších, respektive střelecky nejúspěšnějších celků se vytratily. Výtečné přesilovky nepomohly. Naopak brankáři, obrany i specialisté na oslabení vynikali.
Zase vyčníval výtečný brankář Genoni, švýcarská parta se nezměnila ani po vyhazovu kouče Patricka Fischera po padělání testu na covid. Jan Cadieux zaznamenal s týmem zatím nejlepší cestu mistrovstvím. Ale stejně to nestačilo.
Andres Ambühl už nebyl na ledě, z hlediště ale zase sledoval ofenzivní křeč. Musel trpět, nicméně možná už tušil. Domácí ani ve třetím finále za sebou neskórovali. Měli co dělat, aby se pro závěrečný ceremoniál dali dohromady. Vždyť třeba Riat v 64. minutě trefil horní tyč po teči obránce Määtäho. Tak blízko vítězství alpská země ještě nebyla.
Coby účastník historicky prvního MS v roce 1920 v Antverpách přesto čeká na zlato nejdelší možnou dobu, stejně jako Belgie a Francie. Ale uznejte, že tyto dvě země zdaleka nemají takové ambice.
Finsko, které hokejově vyspělo daleko později, naopak z Curychu poveze už pátý pohár pro světové šampiony. Znovu po čtyřech letech. Předtím triumfovalo ještě v letopočtech 2019, 2011 a 1995.
Za vítězstvím vykročilo lépe v úvodu. Samozřejmě opatrném, co by to jinak bylo za finále. Ani doma se Švýcaři nikam nehnali, počínali si podobně jako loni s USA (0:1P) i o rok dřív v Praze proti Čechům (0:2).
Vyniknout nechali tvořivost Finů, kteří těžili z lepších buly i převahy v soubojích. Více zaměstnávali gólmana Genoniho.
I když Räty putoval na trestnou lavici, moc se nezměnilo. Ani pověstná švýcarská přesilovka s takřka 40% využitím se neujala.
Na rozdíl od té finské po faulu Thürkaufa. Hosté sevřeli domácí po celou dobu v jejich pásmu, elitní přesilovková jednotka strávila na ledě plné dvě minuty. Lehtonen trefil tyč a za chvíli už slavil v nepřehledné situaci Lundell. Ten u bezmocného Genoniho ze vzduchu dorazil neposedně skákající puk.
Avšak příliš vysoko. Jak rychle sudí gól uznali, tak bryskně odešli od monitoru a rozpažili.
Legendární Ambühl doufá: Snad Švýcarsko udělá další krok! Řečnění? Horší než zápas![]() |
Krátce nato následoval trest pro Kukana, Barkov a spol. opět odehráli kompletní porci. Tentokrát už je soupeř přečetl. Nerovnovážné vytížení na obou stranách pak poznamenalo tempo v dalším průběhu utkání.
Po souběhu několika faulů, kdy Finové spáchali dva podezřelé zákroky, Meier následně po odpískání dojel soupeře a Lundell ho vzápětí vzal do kravaty, poslali sudí Seveřany do tří. Pět sekund před první pauzou.
Meiera ještě vychytal Annunen, čekalo se, že víc práce bude mít zkraje druhé části. Nestalo se, domácí obrovskou příležitost zazdili, promrhali jeden z klíčových momentů utkání. Hráli pomalu, bez pohybu, předvídatelně. A k tomu mazáci Barkov s Manninenem před obránci skvěle zamezovali křížným přihrávkám.
Jenže jako by se dál se spoluhráči nemohli rozjet, jak alpskou zemi v první části přestříleli, teď se hodně soustředili na obranu. To obecně platilo pro obě strany, jenže domácí si nyní alespoň tvořili šance.
Jen co ubránili oslabení po Riatově vyloučení, přitlačili. Meier se vydal za branku, objel ji a procpal puk na vzdálený kruh k Suterovi, jenž ale mířil mimo. A Annunen stejně zasáhl. Zrovna tak jako proti nadvakrát tvrdě střílejícímu Riatovi. S tím rozdílem, že letící puk vůbec neviděl. A měl jediné štěstí, že ho trefil do pravého betonu.
K tomu Marti skvěle sestřelil Heleniuse a Swiss Life Arena byla ve varu. Totéž platilo i při nástupu do třetího dějství. Švýcaři opět v roli iniciativnějšího, leč nemohli se prosadit.
Napětí vystoupalo natolik, že i publikum v tíze okamžiku ztichlo... Obzvlášť po Martiho vyhození puku z obranného pásma mimo hřiště. Také to zůstalo nevyužito.
Více ze hry zase mělo Finsko. Puistola v 50. minutě z mezikruží střílel nad, pak úplně osamocený Granlund dostal před branku pas od Määtäho. Ani on Genoniho nepřekonal.
Ani tato převaha netrvala dlouho. Paradoxně vyprchala s druhým Türkaufovým faulem. Pozdější hrdina Helenius totiž vysokou holí srovnal počty na ledě. A znovu měli navrch domácí.
Suter se v 56. minutě dokonce objevil sám před Annunenem, tři minuty před ním byl ještě blíž Josi, který jen taktak při nájezdu ze strany nedotlačil kotouč přes čáru i s gólmanem.
Navzdory ještě několika náznakům zůstalo skóre po šedesáti minutách bezgólové. Na řadu musela stejně jako před rokem přijít „nekonečná“ kritizovaná hra tří proti třem s náhlou smrtí.
A stejně jako loni Američan Thompson ji gólem mohl načít a zároveň ukončit Puljujärvi, jenž trefil pravou Genoniho tyč. Pak už na druhé straně zvonil Riat. Hrálo se plynule, takřka bez přerušení.
S tím posledním už přišel Helenius. I zde i v odpoledním případě, kdy Norové senzačně zdolali Kanadu (3:2P), se ukázalo, že jeden tým neprohrává s tím samým soupeřem v turnaji dvakrát.
Nabití Suomi pod vedením kapitána Barkova domácím vrátili skupinovou porážku 2:4 a vyprázdnili halu. Krutě, těžko skousnutelným způsobem, obzvlášť pro tu nejlepší generaci, jakou kdy Švýcaři měli. A která na domácí šampionát čekala sedmnáct let.
Takřka 120letá historie tamního hokeje se stále nese bez zlatého lesku. Nešťastnou partu alespoň vyprovodil ten nejsilnější potlesk, jaký kdy při prohraném finále zažila. Přitom, jak jejich země prosperuje, se snad jednou dočkat musí.
Vždyť si vezměte, jak ohromně vylétla z pozice týmu, který před třinácti lety nadšeně slavil stříbro jako outsider. Otázkou je, zdali dovede svoje nastavení přepnout natolik, aby klíčový duel zvládl. A zdali to už není úkol pro nadcházející pokolení.
L. Genoni - R. Josi, D. Egli - C. Marti, D. Kukan - T. Berni, J. Moser - S. Jung - A. Biasca, N. Hischier, T. Meier - N. Niederreiter, P. Suter, C. Bertschy - S. Andrighetto, D. Malgin, C. Thürkauf - S. Knak, K. Jäger, D. Riat - T. Rochette
Vyloučení: 5:4, Využití: 0:0, V oslabení: 0:0, Zásahy brankářů: 26:22, Počet diváků: 10 000
Přejít na online reportáž





































