Uvědomují si to také v kabině národního mužstva. „Ta čísla jsou opravdu tristní,“ souhlasí Daniel Voženílek.
Rychlý náhled do statistik jeho slova potvrzuje. Před středečním duelem s Itálií (16.20) čítá česká úspěšnost ubráněných přesilovek soupeřů 50 procent.
Pouze Němci, kteří nemají ani bod a na šampionátu zatím strádají takřka po všech stránkách, se s hrou v početní nevýhodě perou ještě o poznání více (37,5 %).
Zůstáváme nohama na zemi, řekl Kalous. Kempný zpět v tréninku, chyběl Hronek![]() |
„Nemyslím si, že oslabení hrajeme úplně špatně,“ poví Jiří Černoch, jeden z českých specialistů na tuto činnost. „Spíš pokaždé uděláme nějakou malinkou chybičku. A tak kvalitní tým, jako jsou Švédové, nás pak dokáže potrestat.“
Občas se někdo nechal stáhnout příliš dolů, čímž otevřel prostor ke střele od modré čáry. Někdy zase moc k mantinelu a najednou se obranná čtveřice až moc roztáhla.
Ale zde je také na místě připsat pondělnímu soupeři národního mužstva zásluhy. V početní převaze na turnaji exceluje, využil už šest z patnácti nabídnutých možností (40 %).
Elitní letka v čele s režisérem Raymondem, šikovným křídlem z Detroitu, hrozila opakovaně. Zařídila snížení na 3:4, mladík Berglund splnil roli osamocené clony na hraně brankoviště znamenitě, rána Ekmana-Larssona se zastavila až v síti.
Gólman Kořenář nic neviděl. Bezmocně se ohlédl i za předchozími nekompromisními trefami Perssona a Holmströma, členů druhého přesilovkového komanda. Prásk! A puk skončil pod horní tyčí.
Češi se ale dívají především na sebe. Hledají způsoby, jak se zlepšit. „Tolikrát při hře ve čtyřech inkasovat nemůžeme. Musíme s tím něco udělat!“ shodují se.
Jedna z mnoha hokejových pouček praví, že speciální formace rozhodují. Nikoliv pokaždé, ale zvlášť za těsného stavu velmi často.
Totální úpadek, kritizují ve Švédsku prohru s Čechy. Přijde šance pro dalšího mladíka? |
Čím víc se blíží klíčová fáze šampionátu, tím potřeba úderných přesilovek a bezchybných oslabení stoupá. Můžete si jimi výrazně pomoct, nebo v nich zásadně zaostat.
„Zaměřujeme se na to pořád. Drilujeme to, pracujeme,“ hlásí asistent trenéra Jiří Kalous. „Pár detailů nám ale neladí.“
A jaké, kouči?
„Pořád se trochu srovnáváme s velkým kluzištěm (60x30 metrů). Najednou se zvětšuje prostor na výměnu pozic, otevírá se více místa pro přihrávky, musíme zlepšit i práci s hokejkami.“
Voženílek doplní nutnost lépe blokovat střely, což spoluhráčům náležitě a s obětavostí sobě vlastní předvedl v závěrečném dějství proti Švédům.
V úvodních dvou duelech se na oslabení neobjevil, až v pondělí večer na něj trenéři ukázali v rámci lehkého personálního oživení. Stejně jako na centra elitní formace Sedláka.
„Začali jsme to hrát trochu jinak, přišlo mi, že nám to fungovalo lépe. Uvidíme, co vymyslíme u videa,“ říká kapitán Pardubic.
Ve třetí třetině se hokejisté postavili do pasivnějšího kosočtverce. O beka na modré čáře se staral jediný útočník, už se o něj s druhým forvardem nestřídali. Na stranách hlídali střelce soupeře stále dva stejní hráči. Jeden z obránců a druhý z útočníků.
Rulík: Podněty na rozhodčí nepodáme, ale vyloučení nás mohla stát zápas |
Švédové rázem neměli tolik času na nebezpečných pozicích. Než si srovnali kotouč, stála proti nim v blocích včas připravená hradba.
Také trenér Radim Rulík si obezřetně pochvaloval, že klíčové oslabení zvládli jeho svěřenci ubránit a zahnali hrozbu prodloužení. I když upracované vítězství zlepšilo náladu v kabině, oslabení dál zůstává jednou z českých priorit.
Hokejisté pořád mají dostatek času. A Voženílek klidně dodává: „Zrovna tohle je činnost, na které se dá zapracovat jednoduše.“







































