Při čekání na přílet z Curychu největší pozornost všech turistů, navrátilců i zaměstnanců letištního personálu poutala skupina asi dvaceti až třiceti školáků z prvního stupně. Na letiště původně zamířili na exkurzi. Když se pak dozvěděli, že mají přiletět hokejisté, i s učitelkami počkali.
„Děti, mávejte,“ povzbuzovala jedna z nich. A tak opakovaně zdravily všechny houfy přilétajících lidí. „Six-seven!“ zvolalo jedno z dětí a pozdrav se najednou změnil v gesto po vzoru trendu populárního u nejmladších generací, který ani nemá žádný hlubší význam.
Loučení bez fanfár, pro tým i pro Rulíka. Češi na víc neměli, ze zlaté Prahy žít nelze |
Že dorazili hokejisté, jste najednou poznali podle úžasu.
„Příjemná zkušenost, rád někomu dělám radost, když se můžu vyfotit, něco podepsat. Děti tady chtěly podpis na ruku, nevím, k čemu jim to teda bude, ale bylo to hezký,“ pousmál se útočník Matyáš Melovský.
I na něm bylo znát, že chtěl víc a do Prahy dorazit až po víkendových medailových bojích.
Matyáš Melovský ještě při odletu na hokejové mistrovství světa
„Jsem určitě zklamanej, odnáším si zkušenosti, které jsou ale druhořadé, protože hlavní cíl je týmový úspěch a plnit na turnaji, co se po mně chce. První náš krok byl udělat čtvrtfinále a to se povedlo. Dál už jsme bohužel nešli, ale to je hokej, nemůžeme všechno vyhrát.“
Brankář Josef Kořenář se už ve čtvrtek například nechal slyšet: „Myslím, že na to, jaké byly ohlasy před turnajem, jak se nikam nedostanem, tak to nedopadlo tak špatně.“
„Na mistrovství jsme měli dobré zápasy, slabší zápasy. Platily dva cíle, jeden byl postoupit ze skupiny a to se nám podařilo splnit, druhý pak vyhrát ve čtvrtfinále. Tam byl ale soupeř vyspělejší,“ doplnil Rulík.
Na nejvyšší klubové scéně se pohyboval v rolích asistenta i hlavního kouče mezi lety 1996 až 2023, teď se po zkušenosti s reprezentací vrací.
Rulík se loučil, přiznal strach o postup ze skupiny: Za 90 procenty nominace si stojím |
„Bude to zase změna, vést národní tým, to je obrovská zodpovědnost a zároveň je to náročné, aby člověk všechno vysledoval a objevil.“
S jakými pocity tuhle štaci zakončuje? „To si nechám pro sebe,“ odvětil.
U Melovského se vedle zklamání objevovala i radost, směsice pocitů po nevýrazném turnaji, na němž si hokejisté moc neoddechli ani s papírově slabšími protivníky.
„Ale bylo super už jen sledovat Romana Červenku, ikonu našeho hokeje, na tréninku. Jak bruslí, co dělá. Kdybych ho neznal, ani by mě nenapadlo, že mu je čtyřicet. Je to unikát. A ze soupeřů si zahrát proti Crosbymu, Tavaresovi, legendám, to bylo parádní!“
Kanadský zadák Morgan Rielly hraje s kotoučem u hrazení, před dostupujícím českým útočníkem Matyášem Melovským (11).
Teď se chystá s kamarády na dovolenou do Itálie, kde si kromě moře užije i další sportovní vyžití. Například u ne tak známého discgolfu.
„A pak už zase přejdu do nějakého přípravného režimu,“ dodal útočník zámořské Uticy, farmy pod celkem NHL z New Jersey.
To Rulík se do režimu na Kladně pustí až po operaci, která ho v nejbližší době čeká: „Půjdu na koleno, budou mi ho měnit, to je na nějaké tři měsíce. Pokusím se dát dohromady tak za dva, budu aktivně rehabilitovat, abych byl zase co nejrychleji zpět ve formě a budu si vše připravovat. Je potřeba hodně věcí, aspoň budu mít klid a čas se tomu pověnovat.“
