Drhlo to. Pořádně. A především až nečekaně dlouho. Více než pětačtyřicet minut bez gólu. Největšího outsidera skupiny B se nedařilo zlomit. „Ale trpělivostí jsme to dokázali,“ odfoukl si Flek.
V čase 51:05 obstaral rozhodující trefu, kterou náležitě oslavil. Z jeho reakce bylo hned patrné, jak neuvěřitelně se mu ulevilo. Vždyť národní mužstvo ještě pár chvilek zpátky směřovalo k průšvihu.
I kvůli neuvěřitelnému výkonu brankáře Damiana Clary, smutného italského hrdiny, který se mohl přetrhnout.
Brankář opět chytil životní zápas! Pro mě byl asi těžší, příště budu lepší, hlásí Pavlát![]() |
Občas zůstával až rozum stát nad tím, že kotouč neskončil v síti za jeho zády. Překonával se, spoustu šancí pochytal. Některé vědomě, jiné s přispěním pořádné porce štěstí.
I český gólman Dominik Pavlát musel uznat: „Chytal úžasně, klobouk dolů.“ Přikyvoval také útočník David Tomášek: „Znám ho. Hrál se mnou ve Färjestadu, výborný gólman. Tam je pr**er, když ho rozchytáte, může se stát cokoliv.“
Tlak byl chvílemi až enormní. Zavaření Italové v předklonu jen těžko oddychovali, opírali se o hokejky, sotva stáli na bruslích. Vyhlíželi přerušení hry, alespoň lehký odpočinek.
Češi dohromady vyprodukovali neuvěřitelných osmapadesát střel na branku! „Byli jsme svázaní. Tlačili jsme se do nich, oni hráli hodně defenzivně a čekali na šance,“ hodnotil průběh Flek.
„Člověk je nas***ej na sebe, na tým. Cítíte, že chybí energie. Dřeli jsme, ale je to o psychice v zakončení,“ dodával Tomášek.
Hokejisté odvraceli druhý průšvih na turnaji. Prohru se Slovinskem jste ještě mohli brát jako zaškobrtnutí. Takové, které v konečném součtu nemusí hrát výrazný vliv na postavení v tabulce.
Česko - Itálie 3:1. Úleva. Hokejisté se znovu trápili s outsiderem, museli otáčet![]() |
Ale k tomu ještě prohra s Itálií? Nemyslitelné, nepřípustné.
Vždyť na předchozích šampionátech Češi s tímto soupeřem ani jednou neprohráli. Osm zápasů, osm výher, dominantní skóre 60:10.
Dlouho to vypadalo, že se tato bilance zúží. Národní tým si šance vytvářel. Nikoliv málo, celou hromadu! V koncovce ale hrozivě narážel.
Až do třetí třetiny. V ní se prosadil po situacích, na které se po prohře se Slovinci zaměřil. „Teď jsme měli větší tlak do brány, proto nám tam ty góly napadaly,“ poznamenal zadák Jan Ščotka.
Marek Alscher trefil odkrytou klec, výraznou práci ale odvedl Daniel Voženílek, jenž se natlačil do brankoviště a i díky přičinění italského beka Clara nemohl zasahovat. Na hranici faulu, gól však platil.
Při Flekově střele zase perfektně clonil Kubalík. A rázem svítilo na kostce mnohem optimističtější 2:1.
Proslovy o druhé přestávce očividně zafungovaly. „Něco jsme si řekli, hlavně Červus. Cítili jsme, že můžeme být lepší. Trenéři udělali nějaké změny a třetí třetina už byla dobrá,“ říkal Tomášek.
Rulík proházel sestavu. K Sedlákovi s Červenkou posunul Kauta, Tomáška s Flekem nově doplnil Kubalík, třetí formaci utvořili Melovský, Voženílek a Blümel.
Hra měla i nadále daleko od ideálu, ale změna přinesla to, co měla. Impuls, góly. A po trefě Kubalíka do prázdné branky především vítězství 3:1.
„Je jedno jak. Nakonec jsme ukázali sílu a máme tři body,“ prohodil Tomášek a Ščotka ho doplnil: „Nálada bude dobrá. Úplně nezáleží na tom, jestli vyhrajeme 8:0 nebo 3:1.“






































