Pražské tažení za zlatem přišlo národnímu týmu zatraceně vhod. Tak mimořádný úspěch s sebou přináší nejen zvýšenou touhu hráčů reprezentovat, ale také pokračující dobrou náladu a nadšení veřejností.
Před rokem to Radim Rulík po zveřejnění soupisky schytal ze všech stran. Šel proti proudu, nebál se zariskovat a vyřadit hráče, které by jiní na jeho místě na šampionát bez přemýšlení vzali.
Můžete namítat, že mu zásadně pomohly přílety Nečase, Pastrňáka a Zachy, ale když turnaj skončil, byl zaslouženě vyzdvihován jako muž na pravém místě, jenž celou situaci správně přečetl a vyhodnotil.
Důvěra v jeho kroky přetrvává. A promítá se i do reakcí na letošní nominaci.
Obrana působí na papíře až netradičně ofenzivním dojmem. Většina z beků bude muset přijmout odlišnou roli.
