

Na úspěch nečekal národní tým bůhvíjak dlouho, i tak ho ale tříletý medailový půst pořádně hlodal. Zvlášť po krutém čtvrtfinálovém vyřazení na domácím šampionátu v Praze. Na něj čeští hokejisté ale zareagovali nejlépe, jak mohli. Turnaj ve Vídni zabalili do zlatého hávu, připomeňte si úspěšné tažení reprezentace na den přesně po dvaceti letech.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Začněme rovnou dost možná nejpamátnějším okamžikem, který se na turnaji ve Vídni přihodil. Když teda odhlédneme od výsledku. Poznáte, proč přikládáme zrovna fotku Jaromíra Jágra v obyčejném skupinovém zápase proti Německu?
Autor: Michal Beránek / CNC / Profimedia
On totiž zas tak obyčejný nebyl. Němec Stefan Schauer totiž pleskl Jágra hokejkou přes rukavici a zasáhl mu malíček tak nešikovně, že mu ho zlomil. Nejlepší český hráč hned věděl, že je něco špatně. V předklonu dojel ke střídačce a při pohledu na prsty kroutil hlavou. Následně odmítl operaci, jen si nechal narovnat úlomky kostí. A pro spokojenost všech fanoušků v turnaji dál pokračoval.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
I tak se ale Jágrův malíček dál řešil. Bude mu plastová dlaha stačit? Jak moc bude zlomeninou limitovaný v zápasech? Našli se ale tací, kteří dokázali celou nepříjemnost odlehčit. Třeba jako skupinka fandů, která vyrazila přímo do Vídně.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Ale ať není řeč jenom o Jágrovi. Moc se o nich v souvislosti s vídeňským úspěchem nemluvilo, ale pro pohodu jedničky Tomáše Vokouna byli zásadní. Záložní brankáři Milan Hnilička a Adam Svoboda se potili víc na trénincích než v samotných zápasech, Vokoun totiž vynechal na turnaji pouze jediný. Hnilička proti Kazachstánu vychytal hubené vítězství 1:0.
Autor: Profimedia.cz
Na moment si odskočíme od českého týmu. Do Vídně dorazilo několik světových hvězd, ale jedna se přeci jen vyjímala. Už tehdy totiž za Rusy zářil mladý Alexandr Ovečkin, osm bodů v osmi zápasech mu stačilo na místo v první desítce turnajové produktivity, žádný z jeho krajanů se nedostal výš.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Asi se divíte, co tu dělá tato slečna. Často se o ní mluvilo, psalo, několikrát si ji vybíraly i televizní kamery během českých zápasů. Petra Faltýnová, přítelkyně Martina Ručinského, pozorně sledovala všechna utkání.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Ale Ručinský nebyl jediný, kdo se mohl opřít o známosti v hledišti. Bez podpory by to totiž nešlo. Hráči se mohli spolehnout na přízeň svých nejbližších - manželek, přítelkyň a někteří i dětí.
Autor: Nguyen Phuong Thao, MAFRA
Ale teď už zpět k samotným hráčům. Zatímco například loni měli Češi k dispozici v domácím prostředí největší šatnu, ve Vídni se museli spokojit se skromnější kabinou. Komfort ale i tak měli. I proto profrčeli základní a osmifinálovou skupinou bez větších problémů, po pěti výhrách a jediné porážce 1:2 s Ruskem je čekaly ve čtvrtfinále opět po roce Spojené státy.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
A zase nerozhodla základní hrací doba. Američané po dvou třetinách vedli 2:0, pak ale srovnali Židlický se Špačkem. Průběh zápasu měl přesně opačný scénář oproti rok starému mači v Praze. Následovalo nájezdové drama a plno emocí. Najednou byl postup i vypadnutí šíleně blízko, často rozhoduje i štěstí.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Skvělý Ručinský! Amerického brankáře Ricka DiPietra nachytal hned v první sérii povedeným bekhendovým blafákem a Češi šli do vedení.
Autor: Profimedia.cz
To vydrželo až do pátého amerického nájezdu. Na Vokounovi si totiž postupně vylámali zuby Knuble, Weight, Modano i Parrish. Zbýval jediný. V Praze Andy Roach českého gólmana překonal a národní tým vyřadil, ovšem ve Vídni se Vokounovi podařila odplata. Nájezdníka vyčekal a proti jeho zakončení vytasil hbitou lapačku.
Autor: ČTK
Češi tak mířili do semifinále! Na soupeře ale ještě čekali, chvíli si tak mohli užít oslavy, které jim před rokem těsně unikly.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Také Jágr - i se zlomeným malíčkem - dostal šanci v nájezdech, ale stejně jako před ním Jan Hlaváč a po něm Aleš Hemský neuspěl. Mrzet to ale nikoho z nich nemuselo, spasil je totiž Martin Ručinský.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Mezi nejlepší čtyřkou narazili Češi na Švédy, kteří si ve čtvrtfinále poradili se Švýcary (2:1). Dlouho se čekalo na první branku, jak Tomáš Vokoun na jedné, také také Henrik Lundqvist na druhé straně předváděli parádní zákroky.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Jako první udeřili lehce po polovině zápasu Švédové, za tři a půl minuty ale kontroval Petr Čajánek. A když ve 46. minutě skóroval Martin Straka, vypadalo to s českými šancemi na postup o mnoho příznivěji. Jenže osm minut před koncem srovnal Daniel Sedin, opět se šlo do prodloužení.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Ale i tentokrát se zrodil hrdina na české straně. Svým jediným gólem na turnaji rozhodl o postupu do finále a zároveň zajistil týmu medaili útočník Radek Dvořák. Za necelých 24 hodin čekala národní tým bitva o zlato.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Neměli to daleko, tak neváhali a dorazili v hojném počtu. Českých fanoušků byste během šampionátu ve Vídni potkali dost. A logicky nechyběli ani na finále.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Zatímco ve čtvrtfinále vstřelili Češi první branku až ve třetí třetině, v semifinále po polovině zápasu a v obou případech jen reagovali na trefy soupeřů, finále mělo jiný průběh. Už v páté minutě totiž Václav Prospal dorazil střelu Ručinského do tyče do odkryté sítě, Martin Brodeur se v brance jen otáčel.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Prospal jako by dal zbytku týmu jasný signál: Můžeme v klidu vyhrát! Zároveň si ale všichni členové týmu moc dobře uvědomovali, že mají před sebou takřka celý zápas. Ani zdaleka nebylo rozhodnuto.
Autor: ČTK
Bez jedné vteřiny 39 minut trval stav 1:0. Až na začátku třetí třetiny se opět pohnul. Krásná nahrávka napříč středním pásmem od Jaromíra Jágra, následně tvrdá a nechytatelná pumelice kousek za modrou čarou od Martina Ručinského přesně nad Brodeurův beton. Češi vedli 2:0 a sahali po zlatu.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Byl to obrovský boj. Kanaďané se snažili o tlak, ale snížit se jim nedařilo. Díky skvělému Vokounovi v brance, ale také perfektním obráncům, kteří mu usnadňovali práci. A když se minutu před koncem prosadil ještě Josef Vašíček, bylo jasné, že ...
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Češi mají páté zlato v samostatné historii na mistrovství světa v hokeji! Navázali na úspěchy z let 1996, 1999, 2000 a 2001, Vokoun ve finále za svá záda nepropustil jediný z 29 kanadských pokusů.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Slavili všichni, ale jednoho hráče mohl úspěch těšit snad ještě o něco víc. Jaromíru Jágrovi se totiž na světovém šampionátu vyhýbal, nedařilo se mu zopakovat triumf z Nagana. Trenéři dlouho řešili, jakou mu svěří roli, tu nejlepší mu nakonec ušil Vladimír Růžička. Jágr získal zlato až na pátý pokus.
Autor: Profimedia.cz
A máme ho! Každý si chce sáhnout. Mistry světa se zkrátka nestáváte každý den, proto se na slavném poháru postupně vystřídaly všechny ruce.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Hned, co hráči doslavili na ledě, se přesunuli do kabiny. A rozhodně nepolevili! Pilo se šampaňské, někteří ho tedy spíš stříkali všude možně kolem sebe. No ale tak co, pár kapek vedle přeci za tu dřinu stojí, ne?
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Hrdina, jeden z hlavních mužů zlatého výběru z Vídně. Brankář Tomáš Vokoun už s nejcennější medailí na krku vydýchává v kabině námahu z celého turnaje.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Unikát, v českém týmu se objevili bratři. Ve Vídni platilo označení zlatí. Obránci a sourozenci Tomáš (vlevo) a František Kaberlovi mohli držet vítězný pohár spolu. Zatímco Františka čekalo v kariéře už jen sedm sezon, Tomáš se pomalu stával jedním z nejlepších obránců v NHL.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Loni se do mistrovské kabiny odebral Petr Pavel, prezident nechyběl u oslav ani ve Vídni. Václav Klaus na tribuně mával vlaječkami s předsedou vlády Jiřím Paroubkem, pak zamířil do útrob stadionu, kde mu vítězný pohár na chvíli svěřil obránce Pavel Kubina.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
A právě Kubina vystupoval z letadla v Praze s pohárem nad hlavou. Před ním kráčel David Výborný, za ním Milan Hnilička. Všichni si museli dávat pozor na strmé schody, přeci jen takový úspěch může leckdy trochu zamotat hlavu.
Autor: David Port, MAFRA
Na střechu autobusu se ale i tak hráči odvážili vyšplhat. Někteří seděli, ti více odvážní stáli. Vůz jel Prahou až do historického centra, všude kolem něj mávali nadšení fanoušci.
Autor: Michal Šula, MAFRA
A hurá na Staromák! Mistři světa z Vídně mávají fanouškům ze střechy autobusu. Někdo drží šampaňské stále v ruce, jiní ukazují medaili. Našli se i tací, kteří si zlatý kov nechali raději v zavazadlu.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Z autobusu se hráči, trenéři i další členové týmu přesunuli na pódium přímo na Staroměstském náměstí. Tam oslavy mohutně pokračovaly, ale zároveň také s veřejností oficiálně skončily. Národ opět ožil. Aby také ne, zase totiž jednou mohl slavit světové zlato.
Autor: Michal Šula, MAFRA