Jde si lépe představit první start v seniorské reprezentaci?
Já nevím, teď si snad budou všichni myslet, že jsem střelec. (smích) Ale je to určitě lepší než první zápas prohrát, takže jsem rád za takové povzbuzení. Dnes se mi bude jistě lépe usínat.
Je to reflex z NHL, že se zkrátka z každé lepší pozice pálí na branku?
Já s tím pukem moc hrát nechci ani normálně. První gól byl ale prostor ve slotu a tam nejde zkrátka nic moc dalšího dělat, než hned vystřelit. To druhé bylo podobné. Moc času nebylo, tak jsem to hned vystřelil. Spíš je to tedy instinkt. Neodmítnu střelu ze slotu nebo z vrcholu kruhu.
Při tom druhém gólu jste si v čase 1,7 vteřiny před koncem podle kostky nad ledem ještě přikopl puk a vystřelil. Věřil jste, že se vše stihlo?
To bylo nejdelších 1,7 vteřiny, co kdy bylo. Nevím, možná zaspala časomíra, ale uznáno, beru to.
Před gólem jste si tam ještě něco stihli prohodit s Filipem Hronkem, o co šlo?
Hroňas volal, že leváci na střelu. No tak jsem říkal, že si to klidně vezmu, že mi to nevadí. Nějak to vyšlo.
Útočník Jakub Lauko v reprezentačním dresu.
Jak jste si užil brněnské kulisy?
Atmosféra v Americe je specifická. Nefandí se tam, jen je to někdy hlučné. Dlouho jsem tedy v takové atmosféře nebyl a užil jsem si to. Už se těším na sobotu.
Měli jste strach z velkého kluziště, jak jste se cítil v zápase?
Já si říkal tak po osmi minutách, že nevím, co mám dělat s tělem, jak jsem byl zadýchaný. Je to fakt rozdíl, prostoru je víc a v některých situacích jsem pořád hlavou na úzkém ledě. Je to ale o zvyku. Zítra máme další trénink, v sobotu zápas… Bude to jen lepší.
Jak takový zápas pomůže v boji o místenku na mistrovství světa?
Je to určitě lepší, než kdybych nic v zápase neukázal, ale na druhou stranu vím, jaká role se ode mě očekává. Musím si plnit hlavně ty věci, od kterých tu jsem.
Jaké jsou ty hlavní úkoly, co máte mít ve finálním týmu?
Tak jako v NHL. Jsem tam spíše od té defenzivy. Mám být dobrý na forčeku, být silný v obranném pásmu, dohrávat hráče a zvládat oslabení. Když mi tam padne nějaký gól, tak je to jen velké plus, ale jsem tam od toho, abych byl dobrý v tom prvně jmenovaném. Na tom potřebuji ještě pracovat, kór na tom velkém hřišti, kde to není tak přímočaré, jako na úzkém.
Kdy jste hrál naposledy přesilovku?
To si ani nepamatuju. (smích) Regulérní snad tak čtyři roky zpět. Pak už jsem hrál vždy jinou roli. Možná mě tam trenér jednou nebo dvakrát za sezonu poslal za stavu 7:3, tak nějak z milosti. Ale regulérně čistě fakt snad čtyři roky.
