Legendární švédský obránce Börje Salming se na mě díval očima, kterýma neuhnul ani před nejsurovějšími řezníky divokých časů v zámořské NHL. Přitom vůbec nepůsobil jako nějaký výtržník.
Vyzařoval z něj klid, nadhled a snad i vlídnost vnuka laponského kupce, který za polárním kruhem prodával sůl a cukr. Sálala z něj neokázalá odolnost chlapa, jenž v pěti letech ztratil tátu při neštěstí v dole. Jen tak něco s ním nezamávalo.
„Asi jste se taky někdy řízl nožem, ne?“ ptal se, když jsme si při rozhovoru pro MF DNES na chviličku prohodili role. „Takže znáte ten pálivý pocit. Tenkrát se dostavil jako první. Vzápětí mi došlo, že se stalo něco zvláštního. Pak jsem viděl, jak ze mě stříká krev.“
Líčil mi hrůzostrašné zranění, o němž se mluví a píše už od listopadu 1986, kdy ležícího Salminga zasáhla brusle padajícího protivníka Gerarda Gallanta a rozťala mu kůži od brady až po čelo.
Na pomyslném seznamu má Václav Nedomanský prasklý zub, roztržené obočí, frakturu lícní kosti... „Tu mi způsobil jeden Rus při utkání v Torontu. Který? Už nevím, tenkrát byli všichni stejní.“
