Před sedmnácti lety se medaile skutečně nečekala. Česko bylo namlsané, vždyť před rokem opanovalo velkými jmény našlapaný vídeňský šampionát, za uplynulou dekádu nastřádalo pět zlatých.
Jenže po rozporuplném vystoupení na turínské olympiádě se do Lotyšska nikomu příliš nechtělo. Jágr? Straka? Hašek? Zapomeňte. Poprvé tak dostali povolávací rozkaz dřívější jednička draftu Patrik Štefan nebo extraligový veterán Ivo Prorok, jemuž táhlo na sedmatřicet.
30 let Češiseriál iDNES.cz 1993 - Nad Tatrou se neblýskalo. Česko vyhrávalo, Slováci cítili křivdu 1996 - Bukač, nájezd fandů i Klaus. Když Vídeň zasáhla první zlatá radost 1997 - Hon na Vůjtka a jatka místo hokeje. Jak Kanada nehrála fér 1999–2001 - Hlinkův mistrovský tah a vysílání z Ruska. Co víte o zlatém hattricku? 2004 - První šampionát v Česku v novém. Roach proměnil a Prahu zasáhl smutek 2005 - Vídeň ve znamení Jágrova malíčku: Já a smolař nároďáku? Už ne! 2006 - Hadamczikova satisfakce a Irglova paráda. Zlaté stříbro z Rigy |
Týmu se nevěřilo. Média ho odepisovala, vždyť na papíře strach rozhodně nenaháněl. I když co by za něj trenéři letos dali...
Nejlepší pověst neměl ani trenér Alois Hadamczik, kterého čekal první šampionát. Už jeho zvolení v květnu 2005 bylo překvapivé. Výkonný výbor odklepl jmenování tehdejšího kouče dvacítky jednomyslně: 11:0! Favoritem na nahrazení zlatem z Vídně ověnčeného Vladimíra Růžičky byl přitom Vladimír Vůjtek starší, mluvilo se i o Marku Sýkorovi.
„My ale chtěli někoho, kdo se bude reprezentaci věnovat stoprocentně. Oni dva jsou vázaní v klubech,“ argumentoval předseda svazu Vratislav Kulhánek.
Létaly zprávy, že si Hadamczik neumí získat kabinu. Během únorových her si hráči údajně řídili raději systém sami, a dokonce hrozila bezprecedentní situace: odvolání trenéra v průběhu turnaje. A byť Češi vyválčili bronz, bídná atmosféra směrem k nadcházejícímu světovému šampionátu blyštivé vyhlídky zrovna nedávala.
Start turnaje neuchvátil. Na Slovince sice Češi vlétli tak, že po třinácti minutách a čtyřech gólech halekal kouč soupeřů František Výborný na syna Davida, ať už je nechají být. Byla z toho však „jen“ výhra 5:4 a Martin Erat, který i bez smlouvy přicestoval z Nashvillu, si posteskl: „Mysleli jsme si, že jim dáme desítku. Ale jsme holt Češi.“
K tomu remízy s domácím Lotyšskem a Finskem. Žádný propadák, ovšem k hitparádě daleko.
Čeští trenéři (zleva) Josef Paleček, František Musil a Alois Hadamczik se radují během MS 2006.
I tak před novináři Hadamczik chválil: „Výkony jdou nahoru, jsem o tom přesvědčený. Kluci si orazí, mají v nohách těžké zápasy.“
Než začala osmifinálová skupina, sondovalo reprezentační vedení dění v NHL. Tuze stálo o služby pánů Eliáše, Havláta a Varadi, jenže série se ve vyřazovacích bojích komplikovaly, a tak Češi pomalu plnili soupisku. Třeba před duelem s Norskem dopsali Zbyňka Irgla z Vítkovic. „Pomohlo mi, že Ottawa porazila Buffalo,“ přiznával před debutem na velké mezinárodní akci.
Hvězdou v osmnácti
O rok dříve - po výlukou poznamenané sezoně - přivezly zámořské celky do Evropy výkvět, tentokrát to tak slavné zdaleka nebylo.
Nejvíc zaujali mladí. Američané světu představili junáka z University of Minnesota, jehož si coby pátého v pořadí o měsíc později vybrali na draftu Boston Bruins. Phil Kessel se jmenoval.
Kanada zase kromě čísla 87 našila na dres i áčko Sidneymu Crosbymu. Vlasatý zelenáč měl za sebou premiérovou sezonu v NHL, nasbíral 102 bodů a určitě by získal i Calder Trophy pro nejlepšího nováčka, kdyby nebylo jistého Alexandra Ovečkina.
Crosby hokejový svět okamžitě okouzlil. Na kluzištích v Rize si počínal jako ostřílený mazák, vyhrál tabulku střelců i produktivity. V osmnácti letech! O dva roky starší parťák Patrice Bergeron mu parádně sekundoval.
„Jenže nemůžeme se soustředit jenom na ně,“ varoval před vzájemným střetem v osmifinálové skupině Tomáš Kaberle, nejlepší český bek na turnaji. „Jsou ale rychlí a svižní. Crosby nadělá obráncům spoustu práce, je pořád v pohybu a tlačí se do branky.“
Sidney Crosby a Brad Boyes slaví branku na hokejovém MS 2006 v Rize.
Ani dva body budoucí hvězdy NHL kanadské mužstvo od dosud jediné porážky neuchránily. Češi vlétli na suveréna v neskutečném tempu, brzy vedli o tři branky a vítězství 6:4 zahřálo.
Jako by se cosi zlomilo. Crosby sice bodoval dál, jenže na medaili to překvapivě nestačilo. Jakmile v semifinále snížil proti Švédsku na 3:5, přiřítil se ve žlutém dresu útočník Hannula a zázračného mládence krosčekoval do hlavy.
Sudí autora hattricku ze čtvrtfinále vyloučili do konce utkání, otřesený Crosby zůstával ležet na ledě a starali se o něj lékaři. Během pauzy před třetí třetinou se dal dohromady a zápas kupodivu dohrál, byť s nepříznivým stavem už nic neudělal.
Do finále mířili Švédové.
Výborný, Irgl... gól!
Prohra se Spojenými státy odsoudila Čechy ke čtvrtému místu ve skupině a těžké čtvrtfinálové vřavě s rozjetými Rusy, jediným dosud neporaženým mužstvem šampionátu.
Tři roky uplynuly od doby, kdy ve vyřazovací fázi světového šampionátu došlo na souboj Česko - Rusko. A znovu mezi nejlepšími osmi. Jenže zatímco tehdy ve Finsku bylo jasno o triumfu národního týmu už po dvou třetinách, na bitvu z Rigy se vzpomíná - ostatně jak sami vidíte - ještě o léta později.
Zbyňku Irglovi bylo pětadvacet a měl před sebou největší zápas hokejového života. Konečně slezl z tribuny, kde kvůli tamním trubadúrům málem přišel o sluch. „Trenér říkal, že mi dá šanci, tak jsem se poctivě připravoval,“ hlásil.
Nevěřte, pokud nechcete, ale šlo o připravený fígl.
David Výborný fikaně vyhrál v prodloužení buly dopředu a našel Irgla, jehož forhendová klička byla až moc dlouhá. Nebo? Zatímco gólman Sokolov se plácal u levé tyče jako kapr na suchu, český šikula si hodil puk na osu hřiště a na dlouhou ruku zasunul puk do sítě.
Pak už jen křičel, máchal kolem sebe a čekal, až na něj zbytek týmu naskáče u mantinelu. Češi jsou v semifinále!
„Věděli jsme, co děláme. Byli jsme domluvení. Vyjde to tak jednou ze dvaceti pokusů,“ vysvětloval žurnalistům mozek akce Výborný. „David si mě před vhazováním výborně postavil. Řekl mi, ať si najedu k protější tyčce, že tam pošle puk,“ dodával Irgl.
Sokolov ho zaskočil. „Reagoval na můj první pohyb, z toho jsem byl docela překvapený. Najednou jsem nevěděl, co dělat.“
Lépe a nápaditěji to vykoumat ani nemohl.
Zadostiučinění pro Hadamczika
„Utvořil se vynikající tým se skvělou atmosférou, což nám přineslo úspěch,“ rozplýval se po návratu ze stříbrného šampionátu kouč Hadamczik.
Finy ještě čeští hokejisté v semifinále přetlačili, ale ke zlatu bylo nakonec daleko. Švédsko vyhrálo 4:0, vyřízeno bylo před polovinou zápasu. Tohle druhé místo bylo ovšem neskutečně cenné. Skoro jako kdyby reprezentace turnaj vyhrála.
„Jsme druzí na světě, to není špatné,“ krčil rameny Erat, načež Prorok dodával: „Před turnajem jsem četl hrozivé prognózy, ale já říkal, že tenhle mančaft je silný.“
Teď budu odpočívat a čekat, prohlásil Hadamczik po stříbru v Rize |
Hadamczik nevěděl, co bude dál. Končila mu smlouva, navíc se mu nelíbil plánovaný „kanadský“ model s trenérem a generálním manažerem, který prosazoval svazový předseda Kulhánek. „Je to k smíchu,“ povzdechl si.
Zároveň své působení u reprezentačního áčka pochválil. „Hodnotím ho jako velmi úspěšné. Za sezonu mám dvě medaile. Za posledních šest let jsem na různých úrovních získal sedm medailí, tak přece nemůžu své výsledky hodnotit jako neúspěšné,“ zdůrazňoval nynější šéf českého hokeje.
„Ti, kteří na mě (po Turíně) házeli špínu, mě motivovali, abych ukázal, že to nebyla pravda. Dokázal jsem si, že s týmem umím žít. Je to pro mě velké zadostiučinění.“
