Will, jenž chytá v KHL za Čeljabinsk, svým výkonem ve čtvrtečním utkání proti Slovensku výrazně přispěl k vítězství 2:0 a všeobecně se očekává, že by se mohl se Šimonem Hrubcem poprat o roli jedničky. On sám však bude vděčný za jakoukoli pozici.
„Je to reprezentace a mistrovství světa, tedy nejvíc, co může člověk dokázat. Dostat se na šampionát je neskutečná pocta, doufám, že tam pojedu, a také doufám, že v nejlepší pozici, v jaké budu moci.“
Těší vás chvála trenéra Pešána?
Samozřejmě, že taková slova těší, ale nechci koukat dopředu. Cítím se dobře, věřím si a udělám všechno, abych se na mistrovství dostal. Abych byl ale upřímný, tak si nemyslím, že mi to nula se Slovenskem zajistí. Pro mě je to každodenní práce. U gólmana je to specifické. Někdy se cítíte dobře, a prohrajete. Jindy je to naopak. Nechci předbíhat, chci jít postupně. Až přiletím do Rigy a vybalím si, tak budu věřit, že jsem na šampionátu. Je to pro mě obrovský cíl a udělám pro něj maximum. Rozhodně se neuspokojím tímhle zápasem, i když jsem za něj vděčný.
Více o zápase |
Jak těžký zápas to byl?
Koukal jsem, že jsem měl 24 zákroků, ale na ledě se furt něco dělo. Byl to skvělý zápas, hrozně mě bavil. Velké tempo v krásné aréně. Nejtěžší momenty? Vypíchnul bych moment ve druhé třetině, kdy jsme byli pod tlakem a kluci tam zblokovali snad tři střely za sebou. To bylo klíčové, kde se zápas zlomil.
A co několik samostatných nájezdů, kterým jste čelil?
To je moje práce vytáhnout dva tři zákroky, které pomůžou týmu a udrží ho ve hře. Kdybych z toho dostal dva góly, tak zápas dopadne úplně jinak. U prvního nájezdu se výborně vracel Andrej Šustr.
Byl to správný test před mistrovstvím?
Čím víc se to blíží, tím je důležitější, že najdeme cestu k vítězství. Tyhle zápasy nám ve vypjatých chvílích můžou pomoct. Slovensko hrálo výborný hokej, byli dobře připravení, byli rychlí. Byl to výborný test.
Na hráčích je vidět psychická únava z dlouhého přípravného kempu, souhlasí to?
To je dané bohužel tím, že kluci, kteří vypadli brzy v play off, prostě musí trénovat. Není čas na dlouhé odpočívání. Já jsem vděčný, že tu můžu být, a doufám, že tu budu do posledního zápasu na mistrovství.
Pět týdnů jste kvůli tomu v bublině a pokud pojedete na šampionát, tak ještě dlouho budete.
Jednoznačně to stojí za to. Mám výhodu, že mě manželka hrozně podporuje. Od začátku věděla, že to tak bude. Na jednu stranu je to těžké, na druhou mám práci, kterou miluju, a udělám pro to všechno. Až skončím s hokejem, tak bych nechtěl litovat, že jsem se omluvil a radši odpočíval. Na to bude času dost po kariéře. Máme to s manželkou takhle nastavené a nesmírně si vážím, že mám od ní takovou podporu. O to snazší je pro mě tu být a makat každý den.
