Jako mladý kluk si vlastně mohl vybrat. Mám jít hrát za Hämeenlinnu, anebo zkoušet štěstí v jednom z velkých klubů v Tampere?
Zvolil Hämeenlinnu. Místo, kde měli rádi i Čechy v době, kdy sám přišel na svět. Roman Šimíček, Petr Tenkrát, Tomáš Vlasák, Vladimír Vůjtek, Rostislav Klesla nebo David Moravec. Ti všichni tu po Innalově narození hráli.
Byla tam větší šance prosadit se do velkého hokeje. Vytáhl se jen do výšky 174 centimetrů, vzrůstem byl daleko za klasickými severskými chasníky bourajícími vše, co stojí v cestě.
Nula a konec. Hokejisté ztroskotali, jaký osud potká trenéra Pešána? |
On ale vzal svůj menší vzrůst jako přednost. Vypracoval se, platil za velký talent klubu, přeskakoval kategorie a hrál s o mnoho let staršími kluky. To protože byl rychlý a také proto, že každým rokem střílel přes patnáct gólů za sezonu.
Když mu v roce 2017 bylo dvacet, povýšili ho do prvního týmu, aby se obouchal. Za rok už měl patřit mezi tahouny.
Tvrdě pracoval, dřel do úmoru. A volil zvláštní metody přípravy, aby byl obratnější, rychlejší a soupeřům se dokázal snadněji vysmýknout.
Stal se lepším hráčem hlavně díky drilu ve skupině Revolution Training pod dozorem Juhy Jokiharja, otce hokejisty Buffalo Sabres Henriho, zodpovědného za jeho přípravu na ledě.
„Získal jsem najednou velkou spoustu informací, hotovou databázi. Tady v Hämeenlinně jsme absolvovali opravdu důležitý trénink těch nejzákladnějších dovedností a měli jsme fakt dlouhé léto,“ vyprávěl Innala pro web jatkoaika.com.
A protože potřeboval být ještě mrštnější, aby zvládl mezinárodní úroveň, před sezonou 2018/19 si v nedalekém Tampere domluvil spolupráci s dvojnásobným mistrem světa v aerobiku Jouni Virtanenem.
Kdo z Finů má na NHL? Trenér, který umí poskládat zlatý tým |
„Jouni mi vytvořil vlastní osobní program. Dohodli jsme se, že budeme pracovat hlavně na zásobníku energie. Navíc jsem tak malý, že musím někde kompenzovat své nedostatky. Proto musí být moje hra víc elektrizující a rychlejší,“ vykládal Innala.
Když se před oním ročníkem objevil v klubu, v Hämeenlinně žasli. Byl hubenější, ale jakmile na sebe hodil hokejovou výstroj, překvapoval bleskurychlým klamáním těla, ujížděl najednou i vyzrálejším spoluhráčům. Díky zpevněnému tělu a lepší stabilitě se před brankou jen těžce odstavoval.
„Vedl si dobře, moc dobře a rozvíjel se mnoha způsoby. Tady je vidět, že mimo hokej je to šílenec do tréninku,“ chválil jeho přípravu klubový kondiční kouč Timo Turunen.
„Dost jsme se s Jerem napovídali o výživě. Málo se mluví o tom, že býval celkem baculatý. Ale když se na jeho tvář podívám teď, dost se zúžila,“ dodal Turunen.
Sezona 2018/19 byla jeho. V 60 zápasech posbíral 45 bodů, postaral se o 24 gólů a s mužstvem získal finský titul. První velký v kariéře. V klubové produktivitě skončil druhý za Teemu Turunenem, spoluhráčem, který už dostával první pozvánky do národního týmu.
Proč hokejisté vypadli: trenérský guláš, lídři bez gólů, bídná oslabení |
Jenže... jednadvacetiletému bažantovi reprezentační kouč Jukka Jalonen ani nezavolal. Nedal Innalovi kousek příležitosti ukázat, jaký potenciál v něm dříme. Vybral si jiné vyvolené a s nimi dosáhl na nejpřekvapivější titul mistrů světa.
On seděl doma a díval se, jak Suomi slaví. A tak se kousl, čekal a vydržel. Vloni si maličkého útočníka Jalonen otestoval. Letos - ve 23 letech - už ošlehanějšímu hráči šanci na mistrovství světa neodepřel, i když dlouho zápasil s covidem a prožil si během března delší pobyt v karanténě, než se ve skutečnosti čekalo.
Počkat si na rychlíka v jeho nejlepší formě se vyplatilo. Teď je kluk z klubu kdysi zaslíbeného mistrům z Česka třetí nejproduktivnější hráč Finů na šampionátu.
V urputném čtvrtfinále Innala ukázal Čechům přednosti. Zásadně nezastavoval, aby udržel rychlost i pohyb. Neztrácel energii. A v rozhodujícím souboji před Hrubcovou bránou dal všem najevo, jak moc se mu hodil aerobní trénink pro lepší balanc i obratnost s mistrem světa.
Kdo ví, třeba jím už v neděli on sám bude.
