Rada IIHF se má sejít 26. ledna a vynese verdikt. Ve hře jsou dvě varianty: buď celý turnaj zorganizuje Lotyšsko, které ho původně mělo spolupořádat s Běloruskem, nebo si akci rozdělí buď s Dánskem, nebo se Slovenskem. Do hry ovšem může na poslední chvíli vstoupit ještě někdo další, v úterý projevila zájem Litva.
Dánsko a Slovensko jsou nyní oficiálními náhradníky, kteří jsou ochotní pustit se do vysoce riskantního podniku zastřeného spoustou neznámých. Nejzásadnějším faktorem je pravděpodobná neúčast diváků, kteří přitom tvoří zásadní podíl na finanční rentabilitě hokejových šampionátů.
Jen pro příklad: Česko v roce 2015 stálo pořádání mistrovství světa 600 milionů korun. Příjem ze vstupného představoval 750 milionů a celkový čistý zisk díky tomu činil 450 milionů. „Tehdy se navíc povedlo hned několik věcí, které se už zřejmě nikdy nesejdou,“ popisuje generální sekretář hokejového svazu Martin Urban.
Bratislavský zimní stadion
Aréna Riga
Základem byla dobře odhadnutá cena vstupenek, tudíž velký zájem fanoušků, z čehož plynuly zisky. Podobné úvahy však v době covidové nelze zahrnovat do reálných propočtů a kalkulací. Proto se nabízí otázka, proč se Slováci s Dány vůbec hrnou do nejistoty.
„Každý rozpočet musí být bezpečný. Každý musí počítat, že vstupné nebude. Když bude, tím líp. Možná bude kapacita stadionů poloviční, ale to dopředu nikdo neví. Proto jsme se k pořádání nehlásili. My ani nevíme, jestli budeme moct na přelomu května a června v Česku sportovat. Jako svaz se za takových podmínek nemůžeme zavázat, že tu šampionát proběhne,“ přibližuje Urban.
Kolik má IIHF peněz?V době covidové neexistuje jistota, že se letošní situace nebude opakovat i příští rok. Tedy že na stadion nebudou moct být diváci. To by přineslo velké komplikace při pořádání MS, která jsou finančně závislá na příjmech ze vstupného. Zvládla by IIHF platit kompenzace dvakrát za sebou? Ano. MS generuje většinu peněz, kterými IIHF disponuje. I díky nim může dotovat zbylých 35 turnajů ve všech kategoriích a divizích. Ty však kvůli covidu zrušila, tudíž ušetří a peníze může použít jinde - na kompenzacích pořadatelům velkého šampionátu. Pro IIHF je klíčové, aby nezrušila dvě mistrovství za sebou kvůli vztahu s marketingovým partnerem. „Zápasy jsou totiž každý rok prodané cca 160 televizním stanicím, po celém světě je sleduje miliarda diváků. Televize zápasy vysílají v hlavním vysílacím čase a mají na to navázanou reklamu. Proto je potřeba MS odehrát,“ vysvětluje Urban. |
Může to dopředu vědět Dánsko nebo Slovensko? Stěží. Vědí snad, že dostanou od státu nebo měst dotace? Těžko, když uniká motivace vkládat do akce peníze, které se kvůli absenci diváků nevrátí. Proto si lze dovodit, že jde snad jen o prestiž. O plusový politický bod, který si Slovensko s Dánskem uhrají u IIHF.
„Nějakým způsobem v obou zemích musí počítat, otázka je jak. Já bych se pod to nepodepsal, protože pokud počítají s diváky, tak jednotlivé svazy mohou zkrachovat. Byť je jasné, že část ztrát pokryjí kompenzace od IIHF,“ říká Urban.
A zde je skryta odpověď na otázku, jestli má větší šanci získat pořadatelství Dánsko, nebo Slovensko. Rozhodnou peníze, resp. komu bude hokejová federace muset platit menší kompenzace. Vítězem se zkrátka stane ten, kdo IIHF nabídne lepší finanční podmínky.
„To může sehrát významnou roli,“ souhlasí Urban. Peníze jsou stěžejní a ani IIHF jich pochopitelně nemá na rozdávání. „Jsou to peníze 80 členských zemí a ten, kdo je spravuje, se bude určitě chovat jako správný hospodář.“
Vzhledem k výše popsanému proto není pravděpodobné (ale ne vyloučené), že by turnaj zvládlo samotné Lotyšsko, obzvlášť když má problém s infrastrukturou a chybí mu druhý stadion. Vyřešit tak složitou otázku během pár měsíců je ambiciózní, když obvykle trvá příprava na pořádání šampionátu tři roky.
