Jak na vás působí atmosféra šampionátu?
Je to skvělé. O něčem takovém jsem snil od první chvíle, co jsem hrál hokej. Považuji za nesmírnou poctu, že ve dvaceti letech můžu být na MS mezi hráči z NHL, KHL a dalších velkých soutěží. Vlastně mezi těmi nejlepšími. Užívám si v Rize každý den a snažím se okoukat cokoliv, co mi pomůže v kariéře.
ONLINE: Česko - Rusko, tým čeká na úvod velká bitvahraje se od 15.15 |
Co máte jako nejmladší hráč na MS na starost?
Jen sbírání puků. Máme skvělé kustody a ti všechno dělají za nás.
Trenér vám vysvětlil, proč jste zůstal mimo sestavu, nebo vás postavil do jasné role?
Bavili jsme se o tom. Řekl mi, ať makám dál, a uvidíme, jak mi to půjde v průběhu turnaje. Počítal jsem s tím, že nebudu hrát hned. Tým je plný hvězd, jsou tam kluci z NHL. Snažím se jim vyrovnat a chci to místo získat taky.
Jak si jako šestnáctý útočník připadáte na tréninku?
Normálně se zapojuju a navíc děláme spoustu cvičení ve dvou. Když se hraje, střídáme se. Nebo když má někdo problém třeba s nožem, jdu místo něj a zaskočím. Kluci jsou skvělí a vždycky mě na led pustí. Jsou rádi, že je někdy můžu vystřídat.
Jak vám svědčí systém neustálého pendlování mezi halou a hotelem?
Byli jsme na to připravení, ale v posledních dnech se situace zlepšila. Nemusíme se vídat jen na pokojích, přivezli nám sem playstationy a stůl na stolní tenis. Mám radši fyzické aktivity než hry. A taky jsem si tím krátil čas na rozhovor.
A jak vám to jde?
Hrajeme s Radanem Lencem a Petrem Kváčou. Mají obrovskou výhodu, že v Liberci mají vlastní stůl. Takže to byla těsná, ale čestná porážka.
Máte jiný režim než hráči nominovaní k utkání?
Před začátkem zápasu odjíždíme do haly. Podpoříme kluky a budeme doufat, že vyhrají.
Bude jiné najednou na hokej a spoluhráče jen koukat?
Beru to tak, že se jdu podívat na zápas mistrovství světa, budu fandit našim klukům. Hodně se na to těším. Myslím, že nás českých fanoušků tam bude víc.
S kým na Rusy: v bráně začne Hrubec, nastoupí i rychlík Flek a Smejkal |
Co vám říkal táta, který mnohokrát pískal na MS?
Popřál mi, abych si šampionát užil. Povídal mi, že je jedno, jakou budu mít roli. Říkal jsem mu, že v červnu už snad v rodině nebude sedm, ale rovnou osm účastí.
V jednom rozhovoru nevěřil tomu, že byste se mohl dostat do Rigy.
To i proto, že jsem tomu nevěřil já sám. Dostal jsem se nejdřív na první turnaj kolem Vánoc. Potom na další, což jsem byl moc rád. Když jsme bojovali o nominaci na kempech, říkali jsme si s kluky, že je šance jedno procento se sem dostat. Čím déle jsem zůstával a přežíval, tím víc jsem začínal věřit. V koutku duše jsem doufal, že bych tady mohl být.