Švýcarské déjà vu. Kruté, brutální, mluví stříbrní medailisté o porážce

Hlavou se mu mihlo, jak zdrcený stál na ledě stockholmské haly Globen a sledoval, jak Švédům předávají zlaté medaile. „To byla nejdrsnější vzpomínka,” přiznával před nedělním finále světového šampionátu švýcarský hokejista Nino Niederreiter. O pár hodin později zažil v dánské Kodani bolestné déjà vu.

Ne, ani třetí finále nepřineslo borcům s helvetským křížem na prsou vytoužený mistrovský titul. Zase jim viselo na krku cenné, byť nechtěné stříbro. Stejně jako v letech 1935 a 2013.

Přitom tentokrát chybělo málo. Jeden gól v prodloužení, případně udržení náskoku ve slibně rozehraných samostatných nájezdech.

„Je to brutální takhle prohrát,“ litoval obránce Roman Josi, jeden z tahounů podceňované party. Štvalo ho, že mu vytoužený titul vyrvala z náručí dovednostní disciplína. Hokejisté Tre Kronor při ní podle očekávání ukázali více šikovnosti.

I stříbro je úspěch

Švýcaři těžko polykali finálovou porážku, nicméně některým už docházelo, co vlastně v Dánsku dokázali. „Až uplyne pár týdnů, budeme brát i druhé místo jako velký úspěch,“ řekl bek Mirco Müller.

Za nepříznivého stavu 1:2 mohl vynutit další pokračování finále Niederreiter, jenže pod tíhou okamžiku svůj pokus promarnil a samostatné nájezdy skončily po pěti sériích. Na kluzišti Royal Areny nastala žlutá euforie a rozprostřelo se červené zklamání.

Žlutý jásot a červený pláč.

„Když slyším za námi slavící Švédy, je to hodně kruté,“ neskrýval opět výtečný brankář Leonardo Genoni. Stejně jako mnozí spoluhráči přidal před novináři věty o hrdosti na celý tým, přesto se v něm pocity nemísily. V tu chvíli, pár minut po finálové porážce, zakoušel gigantický smutek.

Snad ještě větší byla senzace, jakou houževnatí Švýcaři na letošním MS způsobili. Nejprve ve čtvrtfinále vyřadili Finy, poté přešli přes Kanaďany a pak měli tuze blízko ke skalpu úřadujících šampionů.

MS v hokeji 2019

Sledujte s námi příští mistrovství světa v hokeji, které hostí Slovensko.

„Když jsem před pár měsíci mluvil o tom, že můžeme získat titul, vysmívali se mi. Byli jsme ale hodně blízko,“ řekl švýcarský kouč Patrick Fischer. Byť zůstal těsně pod vrcholem, dosáhl nejpronikavějšího úspěchu své trenérské kariéry.

Vyplatila se mu sázka na rychlost, přímočarost a bojovnost. Kádr dokázal vyburcovat trefnými výzvami, třeba při čtvrtfinále s Finskem povstala jeho družina poté, co ve švýcarské kabině řekl: Jestli se chcete povinně dívat v sobotu na semifinále Finsko - Kanada, hrajte takhle dál.

Švýcaři dál mizerně nehráli. Naopak, povstali a rvali se jako nikdy předtím. Zároveň si hlídali disciplínu a jejich hokeji i díky umu sedmi posil z NHL nescházel potřebný fortel. 

I díky Genonimu, mezi třemi tyčemi mnohdy nepřekonatelnému, srazili dva favority a málem i třetího. 

Třeba dvaadvacetiletý útočník Kevin Fiala ještě dlouho před očima uvidí odkrytou část švédské branky. V 16. minutě prodloužení měl na holi zlatý gól, mohl Švédy odsoudit k náhlé smrti, jenže napálil jen beton obrovitého gólmana Anderse Nilssona. 

Opěvovaný talent, jemuž v žilách koluje česká krev, si tak z finále odnese jinou drsnou vzpomínku než Niederreiter, Josi, Raphael Diaz a Simon Moser (ti všichni byli i u stříbra z roku 2013). Jistě doufá, že na rozdíl od nich nezažije déjà vu.