V neděli večer překvapivě zaznělo jméno třiadvacetiletého brankáře na nominační tiskovce hokejové reprezentace, dnes se bude v Praze poprvé v kariéře hlásit na srazu seniorského národního týmu, se kterým ve čtvrtek rovnou odcestuje na mistrovství světa. „Těším se, i když kluky znám jen z televize,“ oznamuje dvojnásobný mistr finské ligy.
Jandačův výběr: kdo je kdoVizitky hráčů |
S Tapparou Tampere, kde si český mladík vydobyl pozici neotřesitelné jedničky, ještě před pár dny bojoval o zkompletování zlatého hattricku. V letošním finále však Hrachovinův tým nestačil na Kärpät Oulu 2:4 na zápasy.
„S klukama jsme šli ven, do sauny, ale večery byly těžší. Pořád jsem měl v hlavě, že jsme byli blízko úspěchu,“ líčí.
V sobotu, dva dny po konci sezony, se mu rozdrnčel telefon. „Volal mi pan Fischer (manažer reprezentace). Bavili jsme se, co se může stát a jaký může nastat scénář,“ přibližuje opora Tappary. „Ale nedával jsem tomu velké naděje a nevěnoval tomu velkou pozornost.“
Jenže v neděli večer mu cinkl mobil se zprávou od prvního gratulanta. „Myslel jsem si, že si ze mě dělá srandu. Potom mi začal zvonit telefon čím dál víc a já začínal chápat, co se děje.“
Jedu na mistrovství světa!
Protože zkušený Dominik Furch odmítl na šampionátu pozici trojky a „záložního“ reprezentačního gólmana Patrika Bartošáka trápilo koleno, vybral trenér Jandač Hrachovinu. „Veliké překvapení,“ žasne reprezentační novic.
A není divu. Přestože Hrachovina třetím rokem patří mezi nejrespektovanější gólmany finské ligy, pozvánky do národního týmu ho míjely. Jandač v olympijské sezoně nechtěl experimentovat, navíc na tak citlivém brankářském postu.
„Do reprezentace se podívám leda jako maskot,“ žertoval ještě před pár měsíci i sám Hrachovina.
Nyní bude jako trojka parťákem Pavla Francouze a Davida Ritticha. „Byl jsem rád, že to přišlo, i když vím, že do zápasů se nejspíš nepodívám,“ uvědomuje si utajený talent z Finska.
S otcem Petrem, který trénuje znojemské gólmany v mezinárodní EBEL, zvolili severskou cestu před osmi lety. Ve Finsku Hrachovina zdokonalil brankářský um, oblíbil si tamní mentalitu a brzy pochytil i složitou řeč. Ovládá ji natolik, že se předloni a loni chopil mikrofonu a na pódiu odmoderoval mistrovské oslavy Tappary. I tohle mu blesklo hlavou, když počátkem týdne po sedmi letech opouštěl město Tampere. „Přirostlo mi k srdci,“ vyznává se. „Snad jsem při balení nic nezapomněl.“
Po šampionátu se už do Finska nevrátí. Český reprezentant zamíří do KHL, podepsal dvouletou smlouvu s kazašským Barys Astana.
Přiletí do Kazachstánu se startem na mistrovství světa? „To by byl zázrak. Nevím, co by se muselo stát,“ pousměje se Hrachovina.
Ale zázraky se dějí...
