Běžela šestá minuta, když outsider ze země galského kohouta poznal údernost sehrané popradské letky.
Patrik Svitana posunul puk na Dávida Buce a ten ho předložil Bondrovi. Prásk!
Pětadvacetiletý syn jednoho z nejlepších střelců, které NHL na přelomu milénia poznala, osvědčil poděděný instinkt „zabijáka“ a úchvatnou střelou přímo pod horní tyč skóroval.
„Číslo 12 s jmenovkou Bondra zase dává góly na velkých turnajích,“ glosoval krásnou trefu Tomáš Jílek, komentátor České televize.
S rodinou na tribuně
Kotouč doprovázely do sítě i oči spokojeného otce Petera, bývalý forvard Washingtonu, Chicaga, Ottawy a Atlanty přihlížel povedené akci z hlediště kodaňské Royal Areny.
Na tribuně haly pobité trámy seděli i další členové Bondrovy rodiny. Dávidova matka i bratr Nicholas, sám aktivní hokejista.
Nadšený útočník mával rukou, užíval si euforii z první trefy na svém premiérovém MS. Důležité, Slovákům pomohla k třem bodům proti Francouzům a přiživila jejich nevelkou naději na postup do čtvrtfinále.
Když poté promlouval k slovenským novinářům, sympaticky si upíral zásluhy a děkoval za skvělou souhru Bucovi se Svitanou. „Patrik to dal skvěle do středu a Bucko mi krásně přihrál. Bez nich bych neskóroval.“
Sestřih utkání mezi Slovenskem a Francií:
Bondru pochopitelně těšilo, že jeho velkému gólovému „poprvé“ přihlížela část rodiny.
„Jsem za to velmi rád. Jen je škoda, že tu není sestra, ale vím, že určitě sleduje mistrovství doma v Americe,“ tvrdil výborný bruslař, který až do předloňska hrával hokej na univerzitě ve Spojených státech.
Ostatně má i americké občanství. Reprezentuje ovšem zemi, v jejíchž barvách exceloval otec Peter.
„Hrát za Slovensko je velká čest,“ má jasno. „Jsem velmi hrdý na to, co můj otec dokázal,“ neskrývá. Kvůli svému příjmení je Dávid v Dánsku pod drobnohledem, přitom sám moc nevěřil, že by na šampionát mohl podívat.
„Když jsem dostal pozvánku, myslel jsem si, že odehraju dva přípravné zápasy a pojedu domů. Ale splnil jsem si sen,“ říká s nefalšovanou radostí.
Budoucnost slovenské repre?
Jeho formace s Bucem a Svitanou, jindy řádící za Poprad ve slovenské extralize, proti Francii pookřála. Brala pět bodů. A vykřesala nejen naději na čtvrtfinále, ale také na lepší zítřky.
„Celý turnaj hrají opravdu dobře. Tvrdě pracují a jsem rád, že tentokrát dali góly. V utkání s Francouzi to byla naše nejdůležitější formace,“ chválil zkušený bek Dominik Graňák a dodal důležitou větu:
„Je to pro nás zásadní. V národním týmu nemohou donekonečna hrát hokejisté z jedné generace. Je dobře, že máme tuhle útočnou trojku složenou z mladých kluků.“
Z jedné generace jistě ne, ale co takhle jednoho příjmení?
Bondra se pokusí navázat na skvělý výkon ve zbývajících třech zápasech ve skupině A, kdy Slováci postupně čelí Švédsku, Rusku a Bělorusům. Třeba ještě více ožije vzpomínka na otce Petera a zlatý Göteborg 2002.
