Po zápase ani nestíhal sledovat, jak mu na telefonu přibývají gratulace, na tiskové konferenci už měl 184 nových textovek. Poté si je jistě pročítal s velkým uspokojením.
Od čtvrtka už se totiž nebude říkat, že Švédové jsou jeho prokletím. A hlavně se letošní šampionát s velkou pravděpodobností bude hodnotit jako úspěšný. Hadamczik podruhé za sebou dovedl národní tým do semifinále mistrovství světa.
"Rozhodla velká vůle hráčů vyhrát. Chtěli jsme být hodně aktivní a nenechat se přitlačit, nebýt ti, kteří jen zalezou a udělají nějaký faul. Švédům to dělalo problémy," hodnotil zápas, v němž Češi dokázali otočit stav 0:1 na 3:1 a nepoložili se ani po protivníkově vyrovnání.
"Říkal jsem si, že by byla ostuda, kdyby Slováci postoupili a Češi ne." Kouč Alois Hadamczik |
"Když jsme pak dostali gól na dva tři a potom po chybě mladého Krejčíka další, tak nám samozřejmě do smíchu nebylo. Ale jsem rád, že mužstvo znovu hrálo aktivně, šlo za svým cílem a trpělivou hrou dokázalo postavit základ tomu Michálkovu rozhodujícímu gólu," těšilo Hadamczika.
Ten měl šťastnou ruku i s nasazením gólmana, jehož jméno do poslední chvíle tajil. Ve středu vybral Jakuba Kováře, ale až do začátku čtvrtečního utkání to nezveřejnil. "Bylo to cílené. Kdyby mi (svazový šéftrenér) Sláva Lener neřekl, že zkoumají naše gólmany, tak bych to neudělal. Zaškrtl jsem i sestavu při rozbruslení. Někdy je to o taktice a o boji," mínil český kouč.
Ten teď povede své svěřence do semifinále proti soupeři, jenž je pro něj z osobního hlediska nejspíš ještě atraktivnější - Slovensko vedené jeho přítelem z Ostravy Vladimírem Vůjtkem.
"Potkáváme se spolu, zajdeme na pivo. Ale já s Vláďou nesoupeřím. Pro mě je pocta, že můžu být u českého týmu a on u slovenského. Přál jsem mu, měl ve čtvrtfinálový den dokonce i narozeniny," připomněl Hadamczik.
Pak se však přece jen rozhodl semifinálového soupeře trochu popíchnout: "Říkal jsem si, že by byla ostuda, kdyby Slováci v semifinále byli a Češi ne."
