"Loni jsme předváděli celému národu od prvního do posledního zápasu skvělý hokej, takové mistrovství jsem ještě nikdy v životě nezažil," vzpomněl Hadamczik na turnaj v Bratislavě, kde Češi vyhráli úplně všechno až na semifinále.
Na tom letošním se tým rozjížděl trochu kostrbatým způsobem, ale nakonec se mu povedl podobný úspěch jako loňské partě okolo Jaromíra Jágra a Patrika Eliáše. Nevyšlo zase jen semifinále.
"Je ve mně pořád hořkost, že jsme mohli hrát finále, ale takový je život. Proto jsem po tom velkém zklamání rád za bronz. Jsem rád, že se z té sobotní porážky kluci vyspali, semkli se a bojovností dokázali, že medaili pro sebe i celý národ chtějí. Předvedli perfektní hru," chválil kouč své svěřence za duel s Finskem.
Namotivovat tým po semifinálové prohře se Slováky bylo dost těžké, nakonec však v sobě hráči touhu našli. "V sobotu jsme neříkali vůbec nic. Měli jsme všichni takového bobříka mlčení. Až v neděli jsme se potkali u jídla a udělali jsme přípravu na utkání," popsal trenér atmosféru před posledním zápasem sezony.
Češi zápasy o třetí místo tradičně zvládají. Od roku 1992, kdy se začalo hrát play off, uspěli pošesté z osmi duelů o bronz. "Hráčům chci poděkovat. Byla to velmi dobrá parta kluků, která se lepšila zápas od zápasu, každý šel na maximum," těšilo Hadamczika.
Radost má i z toho, jak se uvedli nováčci na mistrovství světa. "Povedlo se nám zabudovat do týmu mladé hráče jako je Kovář nebo Krejčík, poprvé stabilně hrál Nakládal. Kluci to měřítko snesli a dokázali, že mohou být stabilními hráči národního týmu," hodnotil český kouč.
"Navíc musím vyzvednout přístup Petra Koukala. Celé play-off v extralize hrál přes problémy s kolenem. Ani mi to nechtěl říct, jak hodně stál o národní tým. A tady v semifinále dostal zákrok kolenem na koleno a hrál dál. V oslabeních tam nechal snad úplně všechno, co v něm bylo. To samé platilo i o dalších hráčích," chválil Hadamczik, jenž se zmiňovanými hokejisty jistě počítá i do budoucna - s českým svazem během šampionátu prodloužil smlouvu až do roku 2015.
V nejbližších dnech si však chce od hokeje odpočinout. Po příletu domů oslaví narození čtvrtého vnoučete a poté také vlastní kulatiny. "Příprava byla dlouhá, člověk chce každý zápas vyhrát, bylo to vyčerpávající. Pokud teď nezapřu narozeniny, tak budu slavit," usmál se kouč, který má 20. června šedesátiny.
První dárek k nim už dostal od hráčů, po zápase mu na krku visel bronz. "Chtěl jsem být náročnější, ale buďme rádi, že český tým třetí rok za sebou veze medaili."
