Zápas rozhodla vlastně už první třetina, v níž vás Švýcaři výrazně přehráli. Čím si to vysvětlujete?
Zase jsme si to pokazili vlastníma chybama. Chtěli jsme první třetinu hrát na nula nula, dobře dozadu a prohráli jsme ji o dva góly. Pak už bylo těžké se do zápasu vrátit.
Kam se poděl vyhecovaný tým, který nastoupil do zápasu proti Švédsku?
Nevím. Říkali jsme si to v kabině, že musíme hrát od začátku jako ve čtvrtek. Ale na led jsme si to nepřenesli. Švýcaři byli v první třetině hladovější, rychlejší, na puku byli všude první. A než jsme se stačili rozkoukat, tak byl konec třetiny a bylo to nula dva.
Třeba Dánové mluví o tom, že je favorité v první třetině vždycky podcení. Nemají Češi pořád někde v podvědomí, že přece jen nenastupují proti Kanadě nebo Švédsku, ale proti Švýcarům?
To si nemyslím. Všichni víme, že Švýcaři jsou skvělí bruslaři, hrají tvrdě a důrazně. A že porazili Kanadu. My jsme věděli, že to bude těžký zápas.
Proč tedy jedno utkání odehrajete od začátku s obrovským nasazením a za dva dny jako by se to odhodlání najednou kamsi ztratilo?
To je dobrá otázka. To kdybych věděl, tak v kabině něco změním. My pořád chceme, ale zase nás Švýcaři zaskočili. Byli hladovější.
Byli lepší, než jste čekal?
To ne, čekal jsem přesně tohle. Kdybychom neudělali vlastní chyby, mohl zápas vypadat jinak.
Po jednodenní pauze vás v pondělí večer čeká Lotyšsko a hned v úterý odpoledne Kanada. Jak jste na tom se silami?
Bude to těžké, ale podobně to má na tomhle turnaji každý tým. Musíme si dobře odpočinout, dobře spát, dobře se najíst a připravit se.
