Celý šampionát jste v žertu říkal: Rozhovory až po mistrovství...
Tak jsem tady. Slíbil jsem vám, že si popovídáme po našem posledním zápase. Jen jsem netušil, že to pro nás tady bude tak dlouhý.
Co ve vás teď převládá? Radost na duši, nebo bolest v noze?
Hlavně únava. Já jsem strašně rád za kluky, kteří jsou poprvé na šampionátu. Mně dělá radost, když vidím, jak jsou šťastní. Já už mám všechno za sebou. Ale když pozoruju tyhle bojovníky... Hráči, do kterých bych to nikdy neřekl, září na mistrovství světa. Ne že bych jim nevěřil. Jen jsem nevěděl, že jsou tak dobří.
Je tohle pro vás větší radost než samotné zlato?
V každém věku se na věci díváš jinak. Když jsi mladší, chceš dávat góly a vyhrávat. S věkem se to mění, získáváš radost z něčeho jiného. Mně teď dělají radost kluci.
Vše o finálovém zápasev němž čeští hokejisté porazili Rusko 2:1 ON-LINE REPORTÁŽ: průběh finálového zápasu minutu po minutě 20. vteřina a Gól! Ke zlatu nasměrovala tým NEJRYCHLEJŠÍ TREFA POMSTA ZA JÁGRA: Ovečkin se srazil s Fjodorovem... A Češi dali gól Finále OBRAZEM: Dvakrát Češi slavili gól, a pak juchali s pohárem STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ jásalo, tisíce lidí oslavily české zlato Nikdy jsem nebyl součástí takového týmu, říká BRANKÁŘ VOKOUN JÁGR: Kdyby mi někdo po Norech řekl, že urveme zlato, vsadil bych si |
Bolí vás vůbec zraněná noha po takovém triumfu?
Bolí. Ale pokud budou ty turnaje i nadále vítězné, tak ať to klidně schytávám.
Jak vám bylo v závěru finále, když jste schoulený se zraněním seděl na židli za mantinelem a ani jste se nedíval na led?
A to se divíte, jo? Že jsem se nekoukal a vypadal bezmocně. Když jsem tam viděl na ledě tu ruskou šestici, Malkin, Ovečkin, Dacjuk, Kovalčuk a k tomu hrozivých šest na tři, to bylo asi všem blbě, ne jenom mně. Kolem naší branky kroužilo sto milionů dolarů. Já jsem snad byl radši, že jsem se zranil.
ZRANĚNÁ HVĚZDA. Jaromír Jágr odchází z ledu po nepříjemné srážce.
Jak bylo těžké hrát proti Rusům v takové sestavě?
Klobouk dolů před kluky, že to zvládli. Ale přece jen na velkém hřišti je to jiný hokej než v NHL. To mi tuhle volala máma a povídala: Teď jsem se dívala na Montreal s Philadelphií a ti tam teda lítají. Na to jsem jí mohl odpovědět jen: Mami, na malém hřišti, tam bych lítal i já. Ale je pravda, že ve finále proti nám šli nejlepší hráči na světě. Kdo by byl řekl, že s nimi můžeme hrát vyrovnanou partii? My, s polovinou týmu z extraligy. A přece to šlo.
Co vám vzkázala máma ve finálový den?
Ona je držák, fandí pořád. Před zápasem mi říkala, že jsme pro ni vítězové už teď. Tak jsem jí to položil, protože tyhle řeči mě nezajímají. To ať říká babičce.
Kdyby vám někdo po utkání s Norskem pověděl, že vyhrajete zlato…
Tak bych si šel vsadit! To byl kurz jedna k milionu, ne? Dal bych do toho desetník a dneska bych to šel vybrat.
Jste pyšný na tenhle tým?
Nejde o mě. Ale hráči, kterým nikdo nevěřil a kteří by nejeli, pokud by svou účast neodřekly hvězdy, se najednou stali klíčovými postavami celku. Obránci, Rolas (Rolinek), Hubáček, taky Vampy (Vampola) hrál výborně. Přitom kdyby přijel někdo z NHL, šel by asi první ven. On je kluk do kabiny. I když hrajeme s prominutím hov.., tak tě zblbne natolik, že si myslíš, jak jsi nejlepší na světě. Takové hráče potřebuješ, aby ti vymyli mozek a ty sis řekl: Ty jo, asi nejsme tak špatní.
Na tomhle turnaji jste porazili všechny silné týmy, které vám přišly do cesty. Je zlato o to cennější?
Určitě. Mně to připomíná Nagano, kdy jsme šli na Američany, pak na nejsilnější Kanadu a pak na Rusáky. Tam jsme pořád chtěli skončit první ve skupině, abychom dostali někoho slabšího. A nakonec to dopadlo tak, že jsme porazili všechny ty silné.
Pamatujete, jak jste po olympiádě říkal, že český hokej příštích deset let nic nevyhraje?
Zrovna jsem na to myslel. Jsem nás podcenil, no. Jsme se ponížili, abychom se zase povýšili a dostali na vrchol.
Mužstvo na tomto turnaji nakoply obavy, aby neskončilo s nejhorším výsledkem v historii českého hokeje. Není i tady podobnost s Naganem? Tam jste zase měli strach, aby se neopakovala blamáž ze Světového poháru 1996.
Tady ten tým se ničeho nebál. To je výhoda mladých hráčů. Když je někdo zkušenější, bere to zodpovědněji, bojí se udělat chybu. Čím je člověk starší, tím je opatrnější. Ale ti mladí o tom nepřemýšlejí. Když jsem viděl Vampyho, co tam kolikrát blbne s tím pukem... Tohle tým měl. Že se hráči, kteří nemají tolik zkušeností, nebáli hrát. Protože oni si šli zahrát. Ne, oni si nešli zahrát, oni šli vyhrát!! Slyšíte ten rozdíl?
Co jste si řekl, když jste ve finále dali gól už ve dvacáté vteřině zápasu?
Že vyhrajeme! V tu chvíli jsem to už věděl.
ZLATÁ PARTA. Čeští hokejisté s medailemi na krku.
I proto, že pak Tomáš Vokoun držel nulu skoro celý zápas ?
Bez gólmana nemůžete nic vyhrát. Bez Hašana bychom neměli zlato z Nagana, bez Vokyho bychom neměli zlato tady. Výborný gólman dodá psychickou výhodu. Pak vím, že nám stačí dát jeden dva góly. Vím, že když jedou tři na dva, tak se nemusím vracet.
Mluvil jste o zodpovědnosti zkušených. Budete zodpovědný i při oslavách?
Já nikdy moc neslavím. Alkoholem vůbec. Nejlíp ze všech to oslavil Karel Rachůnek. Z něho si vezměme příklad. Žádná ožíračka, dítě a gól Švédům.
A vezmete si z něj příklad?
Uvidíme zítra. A ne, že mě celej den bude špehovat bulvár!
