Jaromír Jágr jako spalovač. Nenapadlo vás už třeba vyměnit si hokejku? Neříkal jste si, že je snad začarovaná?
To víte, že to není příjemný pocit nedat tolik šancí. Ale dokud se postupuje, tak je to dobrý.
Po jedné takové příležitosti vás detailně zabrali na kostce nad ledem. Kroutil jste hlavou a ze rtů šlo odezírat určitá slovíčka.
No jo. Těch šancí bylo opravdu hrozně moc. Všichni gólmani jdou rychle dolů, já se tam otáčím a mám na sobě hráče. Ono je to hrozně těžký to zvednout. Vypadá to, že to je superšance, ale jak to mám na dlouhou hůl, tak to zakončení není jednoduchý. Vím, že bych se měl víc prosadit... Ale já pořád doufám, že všechno má svůj důvod.
Jaký je ten důvod?
Řeknu to takhle: Já tady hraju už třetí čtvrtfinále a jsem pořád na místě. Pro nás bylo play-off už proti Lotyšům, pak proti Kanadě, teď proti Finům... Teď už bychom snad měli mít zlato.
Jaký jste měl pocit po posledním nájezdu?
Já jsem hlavně doufal v nějakou spravedlnost. Měli jsme daleko víc ze hry, daleko víc šancí, takže jsme si zasloužili postoupit. Ale všichni víme, jak to v hokeji je. Jeden blbej odraz a může se jet domů.
Neuvažoval jste o tom, že byste vzal jeden z nájezdů na sebe?
V mojí střelecké formě? To rozhodně ne. Kluci penalty sehráli výtečně. A jedeme dál!
Je pro vás postup do užších bojů o medaile zadostiučiněním za loňské nepovedené play-off?
Ono je čtvrtfinále a čtvrtfinále. To, co jsme sehráli před rokem proti Švédsku, tam si myslím, že jsme neměli šanci. Švédové v Bernu byli lepší než my. Letos proti Finům jsme měli daleko víc ze hry a cítili jsme se dobře. Takže to je úplně jiný pocit než třeba postoupit minulý rok. Ne, že by mě to loni netěšilo, ale řekl bych si: Uf, tak to bylo jen díky štěstí.
Čím to je, že letošní tým bez hvězd z NHL hraje proti silným soupeřům lépe než ten před rokem ve Švýcarsku?
Vše o zápase
Nedá se říct - bez hráčů NHL. S tím dělením na hráče z NHL a z Evropy bychom už měli skončit. Udělat čáru a brát to tak, že by měl jet ten, kdo je výkonnostně nejlepší. Ať hraje v zámoří nebo ne. Nezapomeňte, že na velkém hřišti to je jiný hokej. I když se někdo prosadí v NHL a je skvělý hráč, stejně mu to vezme nějaký čas, než začne zářit na velkém hřišti.
Zeptám se tedy jinak. Ve Švýcarsku se mužstvu nepodařilo postoupit s týmem o více hvězdách, kterému se dávaly větší šance. Letos už bylo mužstvo plné nezkušených hráčů a je v semifinále.
Protože vy se většinou díváte na to, jaké má kdo jméno. Ale jméno ještě neznamená, že přijede sem a bude tady dominovat. Podívejte na Kanaďany, ti tu mají plno hvězd z NHL.
Po olympiádě se stále hlasitěji mluvilo o tom, že český hokej je v krizi. Je tohle odpověď na podobné hlasy?
Co já na to můžu říct? Když jsem to před týdnem říkal i já. Myslím, že pořád máme bojovníky, kteří to mohou uhrát. Už ale nejsme tak dominantní jako dřív. Nejsme top čtyřka.
Spadne po postupu z týmu tlak?
Ten už spadnul po Kanadě. My mohli udělat nejhorší umístění v historii, tohle proti tomu nebyl žádný tlak.
Byla výhoda, že tým šel do čtvrtfinále ve větším laufu, než kdyby měl postup ze skupiny už dávno jistý?
Určitě je. Vždyť my už jsme dávno byli pohřbení. Letos by mě moc mrzelo, kdybychom vypadli, protože jsem viděl, že na to máme. Jedeme dál, máme šanci. Budeme hrát se Švédy, nad kterými jsme tu už jednou vyhráli. Možná teď budou lepší, ale vyzkoušeli jsme si, že jsou porazitelní.