Nepostup do čtvrtfinále by znamenal nejhorší výsledek v historii českého i československého hokeje. Jak vidíte situaci, v níž se nachází národní tým?
Není to dobré, ale na druhou stranu to není ani beznadějné. Pořád je na nás, abychom si to uhráli. Těžko můžeme sedět a doufat, že někdo jiný všechno prohraje. Ani to by nám nestačilo, pokud něco neuhrajeme my.
Co jste si říkal, když jste stál v brance v první třetině utkání proti Švýcarsku?
Po tom, jak jsme nastoupili na Švédy, jsem to nečekal. Myslel jsem, že nám ten předchozí zápas pomůže nahoru, ale to se nestalo. Možná je to taková ta nováčkovská daň, kluci si ale musí uvědomit, že nám žádný soupeř na mistrovství nedá nic zadarmo. To, že jsme vyhráli jeden zápas, ještě neznamená, že vyhrajeme ten další.
Jak jste se cítil, když Švýcaři rozebírali obranu, která nechávala všechno jen na vás?
Já tam jsem od toho, abych chytal. Samozřejmě to je věc trenérů, hráčů, systému... Snažím se v takové chvíli kluky povzbudit, mluvit na ně, abych jim pomohl. Hokej je týmový sport, je jedno, kdo tu chybu udělá. Když se prohraje, tak tím trpí všichni.
Překvapili vás Švýcaři?
Podle mě tu zatím hrají nejlepší hokej. Aspoň v té naší skupině. Je to nepříjemné. Máme kabinu vedle nich a je trošku hanba, že pořád vidíme jejich vítěznou radost a my jsme tam, kde jsme.
Teď vás čekají dva duely v krátkém sledu. Je to velká komplikace i z tohoto pohledu?
Bude to těžké. Ovšem ty zápasy se určitě vyhrát dají, pokud budeme důslední a budeme plnit taktiku, o které pořád mluvíme. V kabině vždycky sedíme, říkáme si spoustu věcí, ale pak je neděláme. Třeba z toho vypadneme na pět deset minut, někdy na dvacet. A to nás stojí celý zápas. Dnešní hokej se takhle hrát nedá.
Myslíte, že mužstvu stačila dvě varování?
Teď už se opravdu ukáže, jestli to bylo z nepozornosti, nebo tam ta síla opravdu není. Jestli nemáme na to, abychom zvládali takové zápasy. Nikdo nás už zachránit nepřijde, musíme si to uhrát sami.
Co by znamenalo pro český hokej, kdyby národní tým nepostoupil do čtvrtfinále?
To já nevím. To je spíš otázka pro lidi z vedení ohledně podepisování sponzorů a ostatních věcí. Je pravda, že v NHL máme čtyřicet hráčů, kteří tady nejsou. Ale i tak myslím, že naše mužstvo není špatné. Jen zatím nehraje na svůj potenciál. A pokud nemáme tým, který by vyčníval nad ostatními a k tomu navíc nehrajeme na maximum možností, potom to nemůže stačit.
Je to hodně nepříjemné pro psychiku, když v téhle situaci musíte čekat na zápas až do pondělního večera?
My bychom teď vlastně měli mít psychickou výhodu. Už v podstatě nemáme co ztratit. I když to říkám s nadsázkou. Myslím, že mužstvo má na to, aby ty dva zápasy vyhrálo. Kdybych si to nemyslel, ani by nemělo cenu hrát.
Jistě si dobře vzpomínáte na dva zápasy s Lotyšskem na olympiádě. První jste relativně v klidu vyhráli, zato prodloužení v osmifinále, to bylo o nervy.
Čím déle hraju za národní mužstvo, tím více se zoceluju. Tyhle zápasy jsou opravdu nejhorší. Na papírově slabší soupeře není takový tlak, hraje se jim daleko líp. Kdyby s námi prohráli, nikdo jim nic neřekne. Vždycky je to těžší být favorit a dokazovat. Musíme hrát dobře zezadu, střílet, bojovat. Jinak nevyhrajeme.